Východosibiřská lajka

FCI:

Patří do skupiny V. – Špicové a tzv. primitivní plemena, sekce 2 – Severští lovečtí psi.

Povaha:

Povahově je to živý a vyrovnaný pes. Snadno se učí a může být nejen výkonným loveckým psem, ale současně též milým a velice klidným společníkem člověka. I když je v. l. držena jako plemeno společenské, neztratí nic ze svých loveckých schopností. Je velmi pracovitá, stále se však u ní musí počítat s určitou mírou samostatnosti, neboť při lovu se také musí rozhodovat podle vlastního úsudku. Díky dokonalému čichu je schopna se uplatnit i jako barvář, při dohledávce lovcem raněné zvěře.

Rovněž je, což u převážně loveckého psa není zcela běžné, dobrým hlídačem a obranářem. Je to důsledek všestrannosti typické pro všechna vývojově starobylá (primitivní) plemena.

Výchova:

Potřebuje vlídné, naprosto důsledné vedení, nesnáší však tvrdé zacházení. Tím ji lze nejspíš zradit a zkazit. Její výchova a výcvik nepřináší zpravidla žádné větší problémy, protože je od přírody poslušná a ovladatelná. Ani úplný začátečník nemusí mít problémy s její výchovou, pokud se nedopustí nějakých závažných chyb.

Snáší se, byla-li v raném mládí řádně socializována, s jinými psy a je velmi přátelská k dětem. Vyžaduje dostatek pohybu, krátké vycházky jí nestačí. Vyniká mimořádnou přizpůsobivostí, snadno přivykne na rozdíl od některých jiných severských plemen držení v bytě.

Stavba těla:

Jde o středně velkého psa přiměřeně silné a kompaktní stavby těla a kostry, s dobře vyvinutou suchou svalovinou, obdélníkového tělesného rámce. Kohoutková výška činí 57 – 64 cm u psů a 53 – 60 cm u fen. Sexuální dimorfismus musí být zřetelný, sekundární pohlavní znaky musejí být výrazně vyvinuté. U psů je kostra jednoznačně mohutnější než u fen.

Hlava je silná, v poměru k celkové velikosti spíše větší, má být klínovitá a při pohledu shora má zhruba tvar rovnoramenného trojúhelníku. Mozkovna je relativně široká, zejména u samců, a má být o něco delší než širší. Nadočnicové oblouky jsou pouze naznačené, týlní hrbol je výrazný. Čelní sklon musí být přiměřeně svažitý.

Čenichová partie je poněkud kratší než mozkovna. Nos musí být černý, u bíle a plavě zbarvených jedinců je přípustný i nos nahnědlé barvy.

Pysky přiléhají k čelistem a zubům, nesmějí být volné. Zuby jsou bílé, velké, silné, pravidelně rozmístěné v čelistech. Požaduje se úplný chrup a nůžkový skus. Jařmové oblouky jsou vyklenuté, nikoli však přehnaně.

Oči mají být středně velké, oválného tvaru, šikmé, nesmějí být zapadlé ani vypoulené. Jejich výraz je věrný a přátelský. Duhovky jsou tmavě hnědé barvy nebo jakéhokoli odstínu hnědé odpovídající barvě srsti. Ušní boltce musejí být vztyčené, pohyblivé, tvaru písmene „V“, na vrcholcích zašpičatělé nebo lehce zaoblené. Mají být zeširoka nasazené, vnější okraj jejich základny by měl být v úrovni vnějších očních koutků. Duplikatury na jejich zevních okrajích jsou nenápadné. Z vnitřní strany musejí být hustě osrstěné.

Krk je svalnatý, suchý, na pomyslném příčném řezu okrouhlý nebo mírně oválný. Horní linie těla je mírně svažitá od kohoutku směrem k nasazení ocasu. Kohoutek musí být dobře patrný, vystupuje obzvlášť u samců nad horní linii těla o 1 – 2 cm. Hřbet má být rovný, silný, dobře osvalený a přiměřeně široký. Bedra se požadují krátká, středně široká, řádně osvalená a lehce vyklenutá. Záď je široká, patřičné délky, lehce skloněná.

Ocas má být vzhůru nesený, srpovitě zahnutý tak, aby se nedotýkal zádi nebo horní části stehna, nicméně smí se zádi téměř dotýkat. Pokud je dolů natažený, dosahuje k hleznům nebo může být o 1 – 2 cm kratší.

Hrudník musí být hluboký tak, že dosahuje k loktům nebo 1 – 2 cm pod ně. Je široký a dlouhý, na pomyslném příčném řezu oválného tvaru. Břicho má být vtažené a spodní linie těla od hrudníku směrem dozadu mírně stoupá.

Hrudní končetiny jsou štíhlé, svalnaté, rovné a rovnoběžné. Lopatky jsou dlouhé, osvalené a přiměřeně šikmo uložené. Ramenní kosti musejí být dlouhé, zešikmené a svalnaté. Lokty těsně přiléhají k hrudníku. Předloktí se požadují rovná, suše osvalená, vzájemně rovnoběžná a přiměřeně od sebe vzdálená. Záprstí by neměla být nadměrně dlouhá a jsou mírně zešikmená. Tlapky mohou být okrouhlého až mírně oválného tvaru s pěkně klenutými a těsně sevřenými prsty.

Pánevní končetiny jsou svalnaté a zřetelně ve všech velkých kloubech (kyčelním, kolenním i hlezenním) zaúhlené. Jsou rovné a vzájemně rovnoběžné. Stehenní kosti mají mít patřičnou délku a jsou lehce zešikmené. Bérce by měly být protáhlé, šikmé. Pohyb musí být volný.

Osrstění sestává z krycí srsti a podsady. Krycí srst tvoří rovné a hrubé pesíky, podsada je bohatá, měkká, hustá, vlnovitá. Na hlavě a ušních boltcích musí být srst krátká, hustá a lesklá. Na krku a plecích má být delší než jinde na trupu a tvoří „límec“, který je nápadný zejména u samců. Na lících je rovněž delší srst tvořící „licousy“.

Končetiny jsou na předních stranách pokryty krátkou, hrubou a hustou srstí. V meziprstních prostorách tlapek je krátká kartáčovitá srst, která tlapky chrání před příp. zraněními. Ocas je bohatě osrstěný, pokrytý rovnou a hrubou srstí, která je na jeho spodní straně o málo delší, aniž by tvořila nežádoucí „vlajku“ nebo „třásnění“.

Za nejtypičtější zbarvení srsti se považuje černo-tříslové, jednotně černé nebo bílé, černo-bílé nebo bílé s barevnými skvrnami (strakaté). Lehké tečkování v odstínech základní barvy na končetinách je přípustné.

Všechny odchylky od požadavků standardu se pokládají za vady, které je nutno hodnotit přesně podle stupně vyjádření s ohledem na zdraví, pohodu a schopnost jedince vykonávat práci, k níž je plemeno tradičně užíváno.

K vylučujícím vadám se počítá agresivita nebo bázlivost, abnormality fyzické i v chování, nekorektní skus, čelisti do sebe nezapadající, absence čtyř a více zubů včetně premolárů ze skupiny P1, P2 a 3. stoliček (M3), nadpočetné řezáky, oči „skelné“ (bělavé) nebo se skvrnitou duhovkou, ušní boltce zavěšené nebo dopředu klopené, vrozeně zkrácený ocas, příliš krátká nebo naopak nadměrně dlouhá srst, chybějící podsada, srst zbarvená čokoládově (játrově) hnědě, modře nebo žíhaně, albinismus.

Chovatelské kluby:

www.klubhonicu.com

www.karelajky.eu