Slovenský hrubosrstý ohař

FCI:

Patří do skupiny VII – Ohaři, sekce 1 – Kontinentální.

Povaha:

Povahově to je pes vyrovnaný, bez náznaků plachosti, bázlivosti nebo agresivity. K lidem je přátelský a milý – vzdor tomu, že vykazuje značnou ostrost na tzv. škodnou zvěř. Má všechny předpoklady k tomu, aby byl současně jak výkonným loveckým psem, tak plemenem společenským. Zatímco v honitbě si počíná neúnavně, náruživě a s temperamentem, doma je mírný a klidný. K dětem bývá vstřícný.

Výchova:

Jde o psa od raného mládí tvárného, s jehož výchovou a výcvikem nejsou prakticky žádné větší problémy, takže se hodí i pro začátečníky. Jeho chuť pracovat ve vodě a sklon k přinášení a sledování stopy je vrozená, což situaci cvičitele-začátečníka významně zjednodušuje. Navíc je díky svojí inteligenci učenlivý a snaživý a rád udělá majiteli radost.

Jeho hledání je prostorné a rychlé, má vynikající čich a ochotně pracuje za každého počasí a v jakémkoli terénu. Snáší i trvalý pobyt ve venkovním kotci, což je nejčastější způsob jeho držení, pokud je v rukou výkonných lovců, ale šťastnější je, může-li žít se „svými“ lidmi. Může žít i ve městě, např. u majitelů, kteří se do honitby dostanou jen občas.

Stavba těla:

Je to středně velký až velký pes pracovního typu, silné kostry, avšak ušlechtilé stavby těla, šedě zbarvený, s hrubým osrstěním a vysoko nesenou hlavou. Tělesný rámec je mírně obdélníkový, kohoutková výška činí u psů 62 – 68 cm a u fen 57 – 64 cm.

Hlava je dostatečně dlouhá, suchá, bez kožních záhybů. Velikostí odpovídá velikosti těla. Mozkovna má být obdélníková, nadočnicové oblouky jsou výrazné, čelní rýha zřetelná, týlní hrbol hmatný. Čelní sklon (stop) by měl být povlovný.

Čenichová partie je přibližně stejně dlouhá jako mozkovna, široká a při pohledu ze strany hluboká. Nosní hřbet může být rovný nebo mírně směrem k nosu skloněný (lehký klabonos), nikdy nesmí být pronesený. Nos musí být dostatečně velký, tmavšího odstínu, než je zbarvení srsti, nozdry jsou široce otevřené.

Dolní čelist musí být souměrná a patřičně silná. Zuby jsou dobře vyvinuté, silné a pravidelně rozmístěné v čelistech. Řezáky musejí být v čelistech zasazeny kolmo a tvoří souvislý oblouk a nůžkový skus. Líce jsou suše, ale výrazně osvalené.

Oči mají být mandlového tvaru, správně uložené, ani vypoulené, ani zapadlé, inteligentního výrazu a jantarové barvy. Okraje očních víček jsou tmavě pigmentované a dobře přiléhají k očním bulvám. Ušní boltce musejí být přiměřeně dlouhé, nasazené ve výši očí nebo nad nimi, u základen široké, na vrcholcích zaoblené. Jsou ploše zavěšené a přiléhají k lícím.

Krk je středně dlouhý, suchý, bez laloku na hrdle, svalnatý, vysoko zasazený v plecích. Kohoutek má být výrazný a přechází plynule do středně dlouhého, rovného, dobře osvaleného, pevného, mírně svažitého hřbetu.

Bedra jsou pevná, mírně klenutá. Záď má být široká, dostatečně dlouhá, nesmí být přestavěná, v úrovni kyčelních hrbolů vyšší než kohoutek, nebo srázná. Ocas je středně silný, výše nasazený, v klidu dolů zavěšený, v pohybu vodorovně nesený, dobře osrstěný, ale srst na jeho spodní straně nesmí tvořit „kartáč“. V zemích, kde to zákon na ochranu zvířat nezakazuje, se krátí na polovinu.

Hrudník má být dostatečně dlouhý a široký, na pomyslném příčném řezu oválný, úměrný celkové stavbě těla. Hloubkou dosahuje k loktům. Žebra jsou klenutá, předhrudí je při pohledu ze strany zřetelné, hrudní kost výrazná. Břicho má být mírně vtažené, slabiny bývají lehce vykasané.

Hrudní končetiny jsou silné, kolmé k podkladu, rovné a vzájemně rovnoběžné při pohledu ze strany i zepředu. Lopatky mají být suché a výrazně osvalené, dlouhé, šikmo uložené, dobře přilehlé k hrudníku. Ramenní kosti jsou zešikmené, silné a řádně osvalené. Lokty nejsou ani vybočené, ani vbočené, a musejí být volně pohyblivé. Předloktí jsou suše osvalená, dlouhá, rovná a kolmá k podkladu. Zápěstí mají být pevná, pružná, záprstí téměř kolmá, nikdy však úplně strmá. Tlapky jsou pěkně klenuté, uzavřené, okrouhlého tvaru. Smějí mít delší střední prsty a být lžícovitého tvaru. Drápy jsou tmavě zbarvené, nášlapné polštářky tmavé a silné.

Pánevní končetiny mají být při pohledu ze strany dobře zaúhlené, při pohledu zezadu rovné a vzájemně rovnoběžné. Stehna musejí být dostatečně dlouhá a široká, svalnatá. Kolena jsou pevná a pružná, zaúhlení v kolenech i hleznech je stejné. Bérce mají být přiměřeně dlouhé, svalnaté, šlachovité. Hlezna by měla být suchá, nárty jsou téměř kolmé k podkladu. Tlapky musejí být pěkně klenuté, uzavřené, bez paspárků, stejného tvaru jako u hrudních končetin.

Kůže má být středně silná, pružná, bez volných kožních záhybů, šedě pigmentovaná. Srst je tvrdá, hustá, přiléhavá, skládá se z podsady a tvrdých pesíků dlouhých asi 4 cm, rovných a pevně přiléhajících. Na spodní části čenichové partie a na pyscích je srst delší a měkčí a vytváří vous. V obočí má být delší a tvrdší, pesíky je tvořící směřují šikmo vzhůru. Ostatní části hlavy pokrývá kratší hrubá srst, na ušních boltcích je srst krátká a měkká. Srst má pokrývat celý povrch těla, na distálních partiích končetin a na břiše může být kratší, musí však být hustá a tvrdá.

Základní barva srsti je šedá, od stříbrošedé po myší šeď, přípustné jsou i všechny další odstíny těchto barev. Hlava a ušní boltce jsou poněkud světlejší. Bílé znaky na tlapkách a zepředu na hrudi jsou povolené.

Chovatelský klub:

www.ohar.cz