Siamská kočka
Historie: Siamské kočky pocházejí z Dalekého východu, odkud přesně není známo. Každopádně v Thajsku (tehdejším Siamu), se tato zvířata vyskytovala už ve 14. století. Odtud byly dovezeny do Anglie a Francie, kde se objevovaly už na prvních výstavách. Tehdy ale ještě neměly stavbu těla typickou pro dnešní siamky. Byly podstatně zavalitější a měly dosti kulatou lebku. Znakem plemene, který tenkrát platil za nejvyšší ideál krásy a důkaz čistoty plemene, byla siamská kočka, která šilhala a měla znatelně zalomený ocas. Siamky chované v klášterech Siamu ovšem tyto znaky nevykazovaly.
Prvními importy z Thajska byly kočky ve zbarvení seal points (s černohnědými odznaky). Tyto kočky ale spontánně rodily i koťata jiných barev jako blue point, chocolate point a lilac point (modré, čokoládové a lilové odznaky). Tyto čtyři plné barvy jsou klasickými barvami siamek. Všechny, které se objevily později, pocházejí z křížení s jinými plemeny. Proto se ve Spojených státech amerických uznávají jen klasické barvy. Tyto moderní barvy vznikly ve Velké Británii v 50. a 60. letech.
Povaha: Tyto kočky mají svébytný charakter a doma jsou vždy zřetelně přítomné. Říká se jí také pes mezi kočkami. Proto není toto plemeno vhodné pro všechny chovatele. Jsou to velmi hovorné a neobyčejně sociální kočky, které vám dají nedostatek pozornosti velmi hlasitě najevo. Nejde je nechávat dlouho samotné. S ostatními kočkami vycházejí velmi dobře a nápadně dobře se snášejí i se psy. Siamky jsou vesele naladěné kočky, které rády stojí v centru pozornosti a určitě nepohrdnou hlazením. Rychle se naučí aportování kuliček nebo chůzi v postroji.
Stavba těla: Tělo siamské kočky má půvabnou, elegantní a pružnou stavbu. Je dlouhé, štíhlé a svalnaté. Nikde nesmí působit hrubě. Štíhlé dlouhé nohy mají oválné tlapky. Zadní nohy jsou delší než přední. Dlouhý ocas je tenký a vybíhá do špičky. Zalomený ocas je nežádoucí. Klínovitá hlava by v ideálním případě měla tvořit společně s velkýma, našikmo umístěnýma ušima perfektní rovnoramenný trojúhelník. Brada nesmí ubíhat dozadu ani být příliš výrazná. Mandlové oči jsou na hlavě posazeny mírně šikmo. Nesmějí být ale příliš hluboko. Dlouhý nos má rovný profil a plynule přechází do horní části lebky.
Srst: Siamky mají velmi krátkou srst s hedvábnou strukturou a s velmi málo nebo s žádnou podsadou. Na omak je hedvábná a jemná.
Péče: Srst siamek se téměř nemusí udržovat. V době línání stačí uvolněné chlupy odstranit vlhkým semišovým hadříkem, nebo srst v případě potřeby pročesat jemným hřebenem. Pokud se rozhodnete svou siamku vystavovat, může být někdy nutné ji několik dní před výstavou umýt kvalitním šamponem pro kočky. Ostré konce drápků je třeba pravidelně zastřihávat a uši čistit přípravky k tomu určenými pouze v případě potřeby.
Barevné variety: Jak už bylo řečeno, původními barvami jsou seal, blue, chocolate a lilac point. Siamky se ale často vyskytují také v red point a cream point. Seal, blue, chocolate a lilac point jsou také ve variantách tortie (želvovinová) a tortie tabby (želvovinová s kresbou). V nedávné době přibyly zbarvení cinnamon, fawn, smoke, silver tabby, bicolour point a tricolour point. Barva očí by měla být čistě tmavě modrá.
Koťata tohoto plemene se rodí čistě bílá, teprve později získávají zbarvené odznaky (points) na masce, uších, ocasu a nohách. Jde o takzvané himalájské zbarvení. Trvalá barva srsti se vyvine až kolem třetího roku věku. Srst může mírně ztmavnout vlivem chladnějšího podnebí a lízání srsti, nebo na místech poškození kůže. Tvoření stínů na srsti se vyskytuje především u zbarvení seal point a blue point. Šlechtěním se dá pouze obtížně odstranit. U čistě zbarvených red pointů a cream pointů se zas často vyskytuje nežádoucí tabby kresby, projevující se na ocase jako kroužky a na nohách a hlavě jako proužky.
Čistě bílá siamská kočka se nazývá Foreign White. Ta zůstává po celý svůj život stejně čistě bílá, jako jsou ostatní siamky při narození. Nesmí mít žádný nádech žluté nebo jiné barvy. Vnitřní strana uší, nos a polštářky tlapek jsou vždy růžové. Na rozdíl od ostatních bílých koček s modrýma očima nemají Foreigh White vlohy k hluchotě. Modrá barva očí je totiž dána plemenem, ne genem, který u jiných bílých koček způsobuje modré oči a s tím spojenou hluchotu.