.png){kind=small}
v detailu produktu a získáte ZDARMA dárkový box pro 
Sheltie
FCI:
Sheltie patří do skupiny I. – Ovčáčtí a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáčtí psi. Uznána v roce 1914.
Povaha:
Sheltie je milá, inteligentní a vnímavá, poslušná a učenlivá, chápavá, hbitá, velmi šikovná a rychlá. Je vždy úhledná a mírná, přitom poměrně silná a ostražitá, přiměřeně temperamentní a oddaná majiteli, kterého miluje.
Výchova:
Její výchova a výcvik nedělají žádné problémy, postupuje-li majitel s laskavou důsledností. Je vhodná i pro začátečníky, ale špatně reaguje na osoby nervózní, cholerického založení, rychle měnící názory a požadavky, se sklony k hrubému jednání.
Miluje všechny příslušníky rodiny majitele, je jim cele oddána, a pokud s nimi může žít pospolu, je společenská, hravá a veselá. K cizím osobám bývá poněkud nedůvěřivá (nikdy však nervózní nebo agresivní), a proto je důležitá raná socializace, ta má značný význam i pro soužití s dětmi, které musejí být poučeny, jak s ní s ohledem na její vnímavost a citlivost zacházet a jednat. Je ostražitým a hlasitým hlídačem, který neví, co je strach.
Stále má v sobě geny ovčáckého psa. Je-li s rodinou na vycházce, kde jsou všichni pohromadě, má snahu ty, kteří se vzdálí nebo opožďují, vrátit co nejdříve zpět do skupiny. Nesmí také být trvale „odložena“ ve venkovním kotci, strádala by.
Vyžaduje kromě dostatku pohybu také příležitost k mentálním aktivitám, a proto je pro ni trénink a soutěže v agility nebo obedience tím nejvhodnějším zaměstnáním, při správném vedení cvičí velice ráda a snaživě. Úspěšně si vede i v soutěžích v dog dancingu.
Stavba těla:
Je to menší, dlouhosrstý a na první pohled krásný původně pracovní pes bez sebemenších známek těžkopádnosti nebo hrubosti. Proporce těla jsou symetrické. Za ideální kohoutkovou výšku se považuje u psů 37 cm a u fen 35,5 cm.
Hlava musí být ušlechtilá, tvoří ji protáhlý tupě zakončený klín. Mozkovna má být svrchu plochá, přiměřeně široká mezi boltci, s nevýrazným týlním hrbolem. Líce jsou ploché a naprosto plynule přecházejí do čenichové partie, stop není příliš srázný, ale zřetelný. Nos má být černý stejně jako okraje pysků a očních víček.
Čelisti jsou silné, souměrné, pěkně tvarované, pevné. Dolní musí být dobře vyvinutá, nesmí být slabá. Pysky těsně přiléhají k čelistem a zubům. Zuby musejí být zdravé s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, chrup je úplný a pravidelný.
Oči mají být střední velikosti, šikmé, mandlového tvaru, tmavě hnědé barvy s výjimkou jedinců zbarvených blue merle, u kterých může být jedno nebo obě oči modré nebo s modrými skvrnami.
Ušní boltce jsou malé, u základny přiměřeně široké, nasazené dosti blízko u sebe, vysoko na hlavě. V klidu mohou být dozadu složené, v afektu bývají natočené vpřed, zpola vztyčené, s dopředu klopenými špičkami.
Krk má být svalnatý, v šíji pěkně klenutý, dostatečné délky, hřbet musí být rovný, bedra jsou mírně klenutá, záď má být lehce svažitá.
Ocas je nízko nasazen a jeho poslední obratle dosahují nejméně k hleznům. Je bohatě osrstěný, lehce vzhůru zahnutý. Za pohybu může být nesen výše, ale nikdy nad úrovní horní linie těla. V žádném případě nesmí být jakkoli deformovaný.
Hrudní končetiny mají šikmo uložené lopatky, volné části končetin jsou rovné, svalnaté, ale i štíhlé, silných kostí, zápěstí mají být pevná, ale pružná. Hrudník má být hluboký, dosahuje k loktům. Žebra musejí být dobře klenutá. Tlapky musejí být oválného tvaru, s plnými nášlapnými polštářky, prsty klenuté a těsně sevřené.
Pánevní končetiny mají mít široká a svalnatá stehna, kolena jsou zřetelně zaúhlená, hlezna patřičně tvarovaná a úhlená, nízko nad podkladem, nárty mají být rovnoběžné, silných kostí. Pohyb je pružný, plynulý a půvabný a směřující vpřed.
Osrstění sestává z krycí srsti, která je dlouhá, hrubá, rovná, a z podsady, která musí být měkká, krátká, přiléhavá. Tzv. límec má být velmi bohatý stejně jako „fiží“ zepředu na hrudi a tzv. praporce na zadních stranách hrudních končetin. Možné je zbarvení sobolí, trikolórní, blue merle, černo-bílé nebo černo-tříslové. Sobolí může být čisté, od světle zlatého až po sytě mahagonový odstín, nebo se stínováním, které by mělo být velmi syté.
Trikolórní zbarvení má být uhlově černé se sytě tříslovými a bílými odznaky, blue merle zbarvení by mělo být čistě stříbřitě modré s černým melírováním a mramorováním. Sytě tříslové odznaky jsou žádoucí, ale jejich absence se nepenalizuje. Bílé znaky u všech zbarvení s výjimkou černo-tříslového mohou tvořit na hlavě lysinu, na krku tzv. šál, zepředu na hrudi náprsenku a mohou být i na končetinách a špičce ocasu. Srst vyžaduje pravidelnou údržbu.
Jakékoli odchylky od požadavků standardu musejí být považovány za vady a hodnoceny přesně podle stupně závažnosti s ohledem na zdraví a pohodu jedince. Nežádoucí je odchylka o více než 2,5 cm od standardní kohoutkové výšky, mimochod, pletení končetinami, kolébavá nebo toporná chůze, chůdovitý pohyb, stepování, krátká srst, vlkošedé nebo šedé zbarvení, velké černé plotny, břidlicový nebo rezavý nádech krycí srsti a podsady nebo bílé plotny na trupu.