Ruský toy

FCI:

Ruský toy patří do skupiny XI. – Společenská plemena.

Povaha:

Je to aktivní, veselý a vysloveně optimisticky založený pes, který nikdy nesmí být ani bojácný, ani agresivní. Je-li agresivita nežádoucí, neznamená to, že nesmí vykazovat určitou ostrost a odvahu, které mohou u malého a zdánlivě křehkého psíka působit až překvapivě, ne-li groteskně. Nikdy není ustrašený nebo introvertní, což je určitě dědictví po teriérských předcích. Miluje pohyb, je vysloveně sportovně založený, odolný a vytrvalý.

Uplatňuje se jako společenské plemeno vhodné do městského prostředí. Žije-li na venkově, pronásleduje náruživě myši a další drobné hlodavce, ale samozřejmě i zákonem chráněné hmyzožravce – rejsky. Vzdor své velikosti pozorně a ostražitě hlídá. Chování příslušníků obou pohlaví je odlišné, feny bývají klidnější.

Stavba těla:

Jde o malého, elegantního, čilého, dlouhonohého psa jemné kostry a útlého osvalení. Sekundární pohlavní znaky jsou jen slabě vyjádřené. Formát těla má být čtvercový. Koh. výš. se u psů i fen pohybuje v rozmezí 20 – 28 cm (při toleranci + / –1 cm). Těl. hmot. nesmí u obou pohlaví překročit 3 kg.

Hlava je poměrně malá. Mozkovna má být vysoká, svrchu zaoblená, ne však příliš široká. Její šířka měřená v nejširším místě jařmových oblouků (tzv. bizygomatická), které jsou jen mírně do stran vyklenuté, nesmí být větší než její hloubka.

Nos je malý, černě zbarvený nebo má barvu odpovídající zbarvení srsti. Pysky jsou tenké, úzké, na okrajích tmavě pigmetované nebo barvy odpovídající zbarvení srsti. Těsně přiléhají k čelistem a zubům.

Oči jsou dosti velké, okrouhlé, tmavé barvy, lehce vystouplé, uložené poměrně daleko od sebe. Směřují přímo vpřed. Okraje očních víček mají být tmavě zbarvené nebo mohou mít barvu odpovídající zbarvení srsti. Těsně přiléhají k očním bulvám. Ušní boltce jsou velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené.

Horní linie těla se postupně svažuje od kohoutku, který mírně vystupuje, ke kořeni ocasu. Ten se krátí na délku 2 – 3 obratlů a má být vzhůru nesený. V zemích, kde je kupírování zákonem na ochranu zvířat zakázáno, se ponechává přirozeně dlouhý a je pak srpovitě zahnutý. Nesmí být nesen pod úrovní horní linie těla.

Hrudník by měl být dostatečně hluboký a nepříliš široký. Na pomyslném příčném řezu má oválný tvar.

Tlapky s klenutými prsty jsou o něco užší než tlapky hrudních končetin. Drápy a nášlapné polštářky mají být černé nebo barvy odpovídající zbarvení srsti.

Kůže je tenká, suchá a těsně přiléhá ke kosterní svalovině a podkoží. Srst je buď krátká, nebo dlouhá. Krátkosrstý ráz má hladce přiléhající krátkou, lesklou srst bez podsady a bez lysých míst. Dlouhosrstý má srst středně dlouhou (3 – 5 cm), rovnou nebo mírně zvlněnou, těsně přiléhající, takže nezakrývá obrysové linie těla. Na hlavě a předních stranách končetin je osrstění krátké, těsně přilehlé. Zřetelně delší má být na zadních stranách končetin. Na tlapkách je dlouhé, hedvábné a úplně zakrývá drápy. Ušní boltce jsou pokryty hustou dlouhou srstí tvořící závěsy, které u jedinců starších tří let úplně zakrývají jejich vrcholky a vnější okraje. Na trupu nesmí být srst ani rozcuchaná, ani příliš krátká (kratší než 2 cm).

Zbarvení je černo-tříslové, hnědo-tříslové, modro-tříslové, může být také červené jakéhokoli odstínu s černým či hnědým nádechem (způsobeným černým či hnědým zbarvením konců některých pesíků) nebo bez něj. Sytým odstínům barev se dává přednost.

K vadám patří bázlivost, klešťový skus a řezáky vychýlené dopředu, polovztyčené ušní boltce u dlouhosrstých jedinců s velmi bohatým závěsem jsou sice přípustné (ale nežádoucí), malé bílé skvrnky zepředu na hrudi a na tlapkách, jednotné černé, hnědé nebo modré zbarvení, příliš velké tříslové odznaky nebo tmavé žíhání, nízko nasazený ocas.

Chovatelský klub:

www.kchmpp.cz