Rumunský mioritský ovčák

FCI:

Rumunský mioritský ovčák patří do skupiny I. – Ovčáčtí a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáčtí psi. Uznán v roce 2005.

Povaha:

R. m. ovčák je klidný, pracovitý, velice pohyblivý a nečekaně hbitý, vytrvalý pes, vynikající ovčák, ostražitý, neúplatný a odvážný hlídač, ochotný postavit se vždy vlkovi, rysovi nebo medvědovi. Počíná si energicky a okázale.

Výchova:

U r. m. ovčáka je nutné počítat s nemalou dávkou přirozené dominance a ostrosti a zohlednit ji při výchově již od nejútlejšího mládí. Znamená to ranou a co nejširší socializaci a vlídně důslednou výchovu.

Je vynikající obranář naprosto oddaný majiteli i jeho rodině, vždy připravený je bránit do posledního dechu. Mívá sklony být „psem jednoho pána“. V přítomnosti neznámých lidí je krajně bdělý a ostražitý, ale poměrně rychle přivyká přátelům a známým, kteří rodinu navštěvují. Důsledně je pak odlišuje od osob nepovolaných. Děti má rád.

Potřebuje dostatek pohybu, a protože je velmi hravý, uvítá, budou-li řádně dlouhé procházky zpestřeny také nějakou hrou, např. s míčem. Může se také věnovat některému ze psích sportů, např. flyballu. Holduje-li majitel joggingu, může ho doprovázet. V každém případě potřebuje dostatek každodenní fyzické aktivity.

Stavba těla:

Je to poměrně statný pes, má dlouhé bohaté osrstění na celém těle včetně hlavy a končetin. Kohoutková výška má obnášet u psů min. 70 cm, za ideální se však pokládá 75 cm, u fen min. 65 cm, ale za ideální se pokládá 70 cm.

Hlava má poměrně širokou, svrchu lehce klenutou mozkovnu, jařmové oblouky vystupují jen lehce do stran, týlní hrbol je dobře patrný, čelní sklon by neměl být příliš srázný. Čenichová partie musí být dostatečně silná a směrem k nosu se zužuje. Ten je široký, patřičně velký a černě zbarvený.

Pysky mají být silné, na okrajích plně pigmentované, těsně přiléhající k zubům a čelistem. Ty jsou silné. Chrup má být úplný, skus se požaduje nůžkový, zuby mají být silné, zdravé, bílé, pevně zasazené v čelistech. Líce nemají příliš vystupovat do stran.

Oči musejí mít patřičnou velikost, mají být šikmé, duhovky mohou být barvy oříškově hnědé, tmavě hnědé nebo poněkud světlejší. Okraje očních víček musejí být sytě pigmentované, výraz očí je klidný, inteligentní.

Ušní boltce mají být poměrně vysoko nasazené, tvaru písmene „V“, na vrcholcích poněkud zaoblené, dlouhé 10 – 15 cm, zavěšené, těsně přiléhající k lícím. Kupírování je zakázáno.

Krk je patřičně dlouhý, široký a silný, trup má být správně utvářený, s rovnou a pevnou horní linií těla. Kohoutek je přiměřeně zřetelný, hřbet má být vodorovný, silný, svalnatý. Bedra by měla být středně dlouhá, široká a dobře osvalená. Záď je svalnatá a mírně se svažuje k ocasu.

Ocas má být vysoko nasazený, v klidu bývá nesen dolů zavěšený a špičkou dosahuje pod hlezna. Za pohybu a při vzrušení je nesen výše, lehce obloukovitě prohnutý, někdy i nad horní linií těla. Nikdy však nesmí být zatočený nad zádí. Kupírování je zakázáno.

Hrudník je široký a hluboký, žebra jsou přiměřeně klenutá. Hrudní končetiny musejí rovné, lopatky mají přiměřenou délku, jsou šikmo uložené, velmi dobře osvalené a svalstvem pevně připojené k trupu. Lokty přiléhají k hrudníku. Předloktí jsou náležitě dlouhá, silná a svalnatá. Zápěstí musejí být pevná, záprstí lehce zešikmená. Tlapky jsou oválného tvaru, uzavřené, pevné, s klenutými, těsně sevřenými prsty a popelavě šedými drápy.

Pánevní končetiny mají být velmi silné, svalnaté, rovnoběžné a náležitě zaúhlené. Stehna jsou dlouhá, široká, silně osvalená. Bérce musejí být dostatečně dlouhé, svalnaté, silných kostí, hlezna jsou silná, správně zaúhlená, nárty nesmějí být moc dlouhé, musejí však být silné a kolmé k podkladu. Přítomnost paspárků nemá být penalizována. Pohyb je harmonický, volný, dokonale koordinovaný a vydatný.

Osrstění je bohaté na celém těle včetně hlavy, hrubé textury, rovné, o minimální délce kolem 10 cm. Podsada musí být hustější než krycí srst, měkká a světle zbarvená. Zbarvení smí být strakaté nebo jednotné – u strakatého je základní barva bílá a dobře ohraničené skvrny jsou černé nebo šedé, jednotné zbarvení může být bílé nebo šedé.

Za vady se pokládají všechny odchylky od požadavků standardu, přičemž jejich závažnost se hodnotí podle stupně jejich vyjádření. Za těžké vady se považuje nedostatečně vyjádřený sexuální dimorfismus, atypický výraz, oči okrouhlé, vystupující, velmi světlé, vztyčené ušní boltce, srst příliš krátká (kratší než 8 cm) nebo kadeřavá či jiné textury, než připouští standard, horní linie těla vyklenutá nebo pronesená, tlapky otevřené, vybočené nebo vbočené, příliš strmé úhlení pánevních končetin. 

Mezi vylučující vady náleží přílišná agresivita a bázlivost, atypičnost celkového vzhledu, absence jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, předkus a podkus dolní čelisti, albinismus, vrozeně chybějící nebo zkrácený či kupírovaný ocas, kohoutková výška u psů menší než 68 cm a u fen menší než 63 cm.

Chovatelský klub:

www.pannoniaklub.cz