Řecký honič

FCI:

Řecký honič patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Honiči.

Povaha:

Platný standard FCI charakterizuje ř. h. jako psa s dokonalým čichem a velkou vytrvalostí pracujícího při lovu spolehlivě a velmi aktivně, a to jednotlivě i ve smečce jak v honitbách rovinatých, tak hornatých, bez ohledu na neschůdnost terénu a náročnost klimatických podmínek (teplotu a vlhkost vzduchu). Povahově je sebevědomý a samostatný, jak to vyžaduje jeho práce. Disponuje silným, zvučným hlasem.

Bývá označován za plemeno, které není vhodné jako společenský pes. To je však spíš konstatování faktu, že ve své domovině je vždy držen pouze a výhradně jako lovecký pes a lovci se o navázání bližšího kontaktu s ním příliš nesnaží. Ani k tomu nebývá mnoho příležitostí, protože většinou je držen trvale mimo dům, ve venkovním kotci.

Stavba těla:

Jde o psa střední velikosti, statného, překypujícího silou, čilého, bystrých smyslů. Koh. výška činí u psů 47 – 55 cm a u fen 45 – 53 cm, u obou pohlaví s tolerancí + / –2 cm. Těl. hmotnost se pohybuje v rozmezí 17 – 20 kg.

Skus má být nůžkový nebo klešťový, zuby musejí být velké, bílé.

Oči jsou přiměřené velikosti, s kaštanově hnědou duhovkou živého a inteligentního výrazu. Nesmějí být ani zapadlé, ani vypoulené. Ušní boltce musejí být zavěšené, středně dlouhé (téměř jako polovina délky hlavy), vysoko nasazené (nad jařmovými oblouky), ploché a na vrcholcích zaoblené.

Krk má být silný, svalnatý, bez laloku na hrdle. Harmonicky přechází do plecí. Jeho délka se má k celkové délce hlavy jako 6,5 : 10.

Ocas není dlouhý, dosahuje max. k hleznům. Je spíš vysoko nasazený, u kořene silný, směrem ke konci se zužuje a v pohybu je šavlovitě vzhůru prohnutý.

Hrudník musí být prostorný, hluboký tak, že dosahuje k loktům. Hrudní končetiny jsou v zootechnickém postoji při pohledu ze strany rovné, kolmé k podkladu, silné a mocně osvalené. Pánevní končetiny mají být při pohledu zezadu i ze strany rovné a kolmé k podkladu, mocně osvalené, mohutné.

Srst má být krátká, hustá, poněkud tvrdá, zcela hladká, těsně přilehlá. Zbarvení je černo-tříslové, pouze na hrudi může být neveliká bílá skvrna. Viditelné sliznice, nos a drápy musejí být černé.

K vadám patří krátká a široká čenichová partie, ušní boltce příliš dlouhé nebo velmi krátké, na koncích zašpičatělé nebo podélně vývrtkovitě stočené, krk velice krátký, příliš slabý nebo tlustý, lalok na hrdle, horní linie těla vyklenutá nebo pronešená, bedra rovná (nevyklenutá), úzká, záď krátká, úzká, rovná (nikoli svažitá), dolní linie těla výrazně spuštěná nebo moc vysoko vytažená, ocas příliš dlouhý, těžký (mohutný), nadměrně zahnutý.

K vylučujícím vadám náleží agresivita a bázlivost, horní linie mozkovny při pohledu ze strany v pomyslném prodloužení sbíhavá s linií nosního hřbetu, čenichová partie příliš zašpičatělá na konci, nosní hřbet konkávní (pronesený), předkus nebo podkus dolní čelisti, polovztyčené ušní boltce, ocas kroužkující, špatný postoj končetin.