.png){kind=small}
v detailu produktu a získáte ZDARMA dárkový box pro 
Pyrenejský mastin
FCI:
Patří do skupiny II. – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští horští a salašničtí psi.
Povaha:
Je to ušlechtilý, inteligentní, silný, rustikální, samostatný, klidný, snadno cvičitelný a při své velikosti poměrně dobře ovladatelný pes. Je přátelský vůči lidem, vyrovnaného temperamentu, ale současně nesmírně odvážný a hrdý, se silně vyvinutým smyslem pro ochranu dětí. Neznámým osobám nikdy sám od sebe neuhýbá. K ostatním psům, ale i jiným malým domácím zvířatům drženým volně jako pets je dobromyslný a velkorysý, pokud měl příležitost se s nimi seznámit, nejlépe již v raném mládí.
Je si dobře vědom své obrovské síly a fyzické převahy. Majitele a příslušníky jeho rodiny miluje a je jim cele oddán. V případě nebezpečí, které by jim hrozilo, je kdykoli připraven je účinně a s plným nasazením bránit. Ačkoli je povahy mírné, ba láskyplné, potřebuje nezbytně majitele sebevědomého, klidného, důsledného, nadaného přirozenou autoritou, kterou dokáže zcela nenásilně, ale za všech okolností prosadit.
Výchova:
Jako obří plemeno musí být i v dospělosti vždy dokonale ovladatelný. Přestože je v podstatě mírumilovný, je třeba mít stále na paměti, že pokud musí, je-li vyprovokován nebo donucen, bojuje velmi zdatně, obratně a s plným nasazením, což je atavistické chování z dob, kdy se musel v rámci svého původního uplatnění utkávat s vlky. Tyto přirozené sklony je třeba ranou a co nejširší socializací a odpovídající výchovou tlumit.
Svoji úlohu coby pes hlídací plní dokonale již pouhým svým zjevem, velikostí i temným hlasem vycházejícím z hloubi hrudníku, což spolu s bdělým výrazem přispívá k tomu, že případné vetřelce je schopen od nekalých úmyslů stoprocentně odradit. Proto také příp. plaší, bojácní a povahově nevyrovnaní jedinci musejí být z chovu vyloučeni. Ovladatelnosti musí být systematicky učen již od raného věku, neboť dospělého psa jeho fyzického fondu nezvládne ani člověk velmi silný.
Výchova a výcvik musejí být pozvolné, vždy vlídně důsledné a tak vedené, aby se při nich nenudil. Potom totiž ztrácí o učení zájem. Není vhodné na něho spěchat. Při náznacích nezájmu se doporučuje učení na chvíli přerušit, absolvovat s ním např. kratší procházku nebo jiné rozptýlení, a pak se k výuce zase vrátit. Významná je samozřejmě také pozitivní motivace, každý úspěch musí být řádně oceněn pochvalou a hmotnou odměnou. Četné vycházky do nejrozmanitějších prostředí jsou v raném věku nejspolehlivější cestou k nezbytné široké socializaci.
Stavba těla:
Jde o obřího psa mimořádné velikosti a vyvážené proporcionální stavby těla. Je velice silný a svalnatý, vždy má působit harmonickým dojmem. Kostra musí být bytelná, ale přesto a vzdor své velikosti nesmí p. m. nikdy působit dojmem těžkopádnosti nebo lenosti. Délka trupu je pouze o málo větší než koh. výška. Tělesný formát by měl být krátce obdélníkový. Všechny tělesné partie musejí být vyvážené. Horní hranice koh. výšky není stanovena. Při stejné kvalitě se však vždy dává přednost jedincům větším. Min. koh. výška je u psů stanovena na 77 cm, u fen na 72 cm.
Hlava má být velká, mohutná, přiměřeně dlouhá. Délka mozkovny měřená od spojnice vnitřních očních koutků po vrchol týlního hrbolu se má k délce čenichové partie jako 5 : 4. Při pohledu ze strany je linie svrchní části mozkovny v pomyslném prodloužení lehce divergentní nebo téměř rovnoběžná s linií nosního hřbetu. Při pohledu shora musí být hlava dlouhá a utvářená tak, že není velký rozdíl mezi šířkou čenichové partie u základny, v úrovni přechodu čelního sklonu do nosního hřbetu, a šířkou mozkovny v licích. Čenichová partie je při pohledu shora mírně trojúhelníkového tvaru, protože se od široké základy směrem k nosu postupně zužuje. Nikdy však nesmí být na konci zašpičatělá. Nosní hřbet je při pohledu ze strany rovný. Nos má být černý, vlhký, velký a široký.
Horní pysk překrývá dolní, nesmí však být ani náznakem příliš volný (plandavý). Dolní pysk tvoří výrazný ústní koutek. Okraje pysků jsou černé. Zuby mají být bílé, silné a zdravé, špičáky velké a zašpičatělé. Musejí do sebe dobře zapadat, aby byly schopné pevného zákusu. Stoličky jsou silné a mohutné, řezáky spíše malé. Požaduje se plný počet premolárů. Žádoucí je nůžkový skus. Patro dutiny ústní s výraznými příčnými patrovými lištami je černě pigmentované.
Oči mají být malé, mandlového tvaru, barvy lískového oříšku. Přednost se dává co nejtmavším. Jejich výraz je pozorný, ušlechtilý, sympatický a inteligentní, vůči protivníkům však při upřeném pohledu mimořádně tvrdý. Okraje očních víček jsou černě zbarvené. Žádoucí je, aby v afektu víčka těsně přiléhala k očním bulvám. V klidu jsou dolní lehce ochablá, takže bývá odhalen kousek spojivky, což je pro plemeno typické.
Ušní boltce mají být přiměřeně velké, trojúhelníkového tvaru, ploše zavěšené, nasazené nad úrovní linie očí. V klidu těsně přiléhají k lícím, při vzrušení zřetelně odstávají, protože horní třetiny jejich zadních okrajů jsou mírně nadzvednuté.
Krk má tvar komolého kužele, je široký, silný, svalnatý, ohebný. Horní linie těla je rovná a vodorovná, a to v postoji i za pohybu. Hřbet musí být silný, svalnatý. Bedra jsou dlouhá, široká a pevná, postupně se směrem ke slabinám zužují. Záď je dlouhá, široká a silná, svažitá.
Ocas má být nasazen středně vysoko. Srst na něm by měla být zřetelně dlouhá a tvořit pěknou vlajku. V klidu bývá zavěšený a dosahuje nejméně k hleznům. V poslední třetině musí být vždy mírně vzhůru zahnutý. V pohybu a v afektu je nesen šavlovitě prohnutý, na konci výrazně zatočený (háčkující).
Zbarvení má být bílé, vždy s výraznou „maskou“ v obličeji. Někdy jsou na těle nepravidelně rozmístěné ostře ohraničené skvrny téže barvy jako „maska“. Ušní boltce musejí být vždy skvrnité. Trikolorní nebo čistě bílé zbarvení je nežádoucí. Špička ocasu a distální partie končetin jsou vždy bílé. „Maska“ má být zřetelně ohraničená, ostré ohraničení skvrn na těle je předností. Dolní části pesíků mají být co nejsvětlejší, v ideálním případě zcela bílé. Nejžádanější (podle oblíbenosti) je zbarvení čistě (sněhově) bílé se středně šedými, intenzivně zlatožlutými, hnědavými, černými, stříbrošedými, světle béžovými, pískovými nebo mramorovanými skvrnami.