Plavý bretaňský basset

FCI:

Plavý bretaňský basset patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Honiči.

Povaha:

P. b. b. je nejen vášnivý lovec, ale také vynikající společník člověka, povahově dokonale vyrovnaný, družný, přátelský a něžný. Miluje rodinu svého majitele, má velice dobrý vztah k dětem, ale na vycházkách v přírodě je nutno počítat s tím, že jeho lovecký pud je tak silný, že ani ten nejdokonalejší výcvik mu nezabrání, aby se nevydal po stopě zvěře. Ta je pro něho v tu chvíli absolutně pioritním podnětem, významnějším než milovaná rodina.

Výchova:

Při výchově je stále třeba mít na paměti, že jde o psa zvyklého nečekat při práci na povely majitele, počínat si podle vlastního uvážení a aktuální situace. Proto spoléhá především na sebe.

Přesto z něho může být vychován trpělivým a vlídným, leč naprosto důsledným majitelem dobře ovladatelný pes. Nicméně otrockou poslušnost od něho nikdo nemůže čekat vyžadovat. Na to je příliš samostatný a sebevědomý. Výchova přináší výrazně lepší výsledky, když má možnost pobývat trvale nebo aspoň často a dostatečně dlouho s člověkem.

Stavba těla:

Je to malý, statný pes, živý a na svoji velikost a délku končetin poměrně rychlý. Koh. výška u obou pohlaví musí činit min. 32 a max. 38 cm s tolerancí +2 cm u výjimečně kvalitních jedinců.

Nos může být černý nebo tmavě hnědý, nozdry musejí být široce otevřené. Čelisti a zuby jsou silné, požaduje se perfektní nůžkový skus, což znamená, že hornočelistní řezáky těsně překrývají dolnočelistní, přičemž obojí jsou kolmo zasazené v čelistech. Absence 1. premolárů (P1) se nepenalizuje.

Oči jsou živého výrazu a nesmějí být ani vypoulené, ani zapadlé v očnicích. Jejich duhovky musejí mít tmavě hnědou barvu. Spojivku nesmí být vidět.

Ušní boltce jsou nasazené v úrovni linie očí. Nataženy nenásilně směrem vpřed dosahují ke konci nosu a na vrcholcích jsou zašpičatělé. Musejí být dovnitř vývrtkovitě stočené a pokryté jemnou srstí, kratší než je osrstění jinde na těle.

Ocas je středně dlouhý, lehce srpovitě zahnutý, u kořene silný, směrem ke špičce se postupně zužuje a je pokrytý tvrdou štětinovitou srstí. V pohybu bývá nesen nad horní linií těla a pravidelně se pohybuje ze strany na stranu.

Hrudní končetiny mají silné kosti. Pánevní končetiny jsou svalnaté, pevné, při pohledu zezadu navzájem rovnoběžné. Jejich postoj nemá být ani příliš úzký, ani moc široký.

Srst je velmi hrubá, na pohmat drsná, spíš krátká, nikdy nesmí být zvlněná nebo kučeravá. V obličeji by neměla být příliš chundelatá. Její zbarvení je plavé, odstínu pšeničně zlatého až cihlově červeného. V srsti na hřbetě a ušních boltcích může být něco málo roztroušených černých pesíků. Malá bílá skvrna zepředu na hrudi je přípustná, nesmí však být příliš velká.

K těžkým vadám patří bázlivost, mozkovna moc široká nebo svrchu úplně plochá, příliš vystupující nadočnicové oblouky, čenichová partie krátká nebo na konci zašpičatělá, horní pysk těžký a příliš volný, světlé oči, ušní boltce zcela ploché nebo příliš velké, slabý trup, nerovná horní linie těla, břicho nadměrně vtažené, nerovný (křivý) ocas, slabé kosti končetin, ploché tlapky, srst řídká, krátká, jemná nebo měkká.

K vylučujícím vadám náleží agesivita nebo ustrašenost, nedostatečná typičnost celkového vzhledu (absence typických plemenných znaků), podkus nebo předkus dolní čelisti, příliš světlé oči, úplná nebo částečná depigmentace nosu, okrajů očních víček a pysků, zakřivený ocas, velmi křivé hrudní končetiny, přítomnost paspárků (ty se u toho plemene nikdy nevyskytují), srst dlouhá, vlnitá nebo jakákoli jiná než požaduje standard.

Chovatelské kluby:

www.bassetklub.cz

www.klubhonicu.com