.png){kind=small}
v detailu produktu a získáte ZDARMA dárkový box pro 
Pekingský palácový psík
FCI:
Pekingský palácový psík patří do skupiny XI. – Společenská plemena, sekce 8 – Japonský chin a pekingský palácový psík.
Povaha:
Je to pes oddaný a věrný majiteli, ale také nesmírně hrdý, sebevědomý a vzdor své velikosti odvážný. Jeho chování je za všech okolností důstojné a sebejisté, nikdy není bázlivý nebo agresivní. Nechybí mu patřičná sebeúcta, a proto si nikdy nepočíná otrocky nebo podlézavě.
Je klidný, k cizím osobám nevšímavý. S neznámými psy se většinou také hned nepřátelí, ale rozhodně s nimi nevyhledává spory. Miluje svůj klid a pohodlí. Je nerad vyrušován, chce-li odpočívat, anebo když přijímá potravu. Není vhodným společníkem her malých, neklidných, natož hyperaktivních dětí a těch, které nejsou náležitě poučeny, jak se k němu mají chovat, aby se nedotkly jeho hrdosti. Je zkrátka obdobou čínského císařského majestátu ve psí podobě.
Nesnáší, aby se na něho křičelo, i když dělá to, co by neměl. Takovým jednáním, jakož i oprávněnou drsnější slovní výtkou, se cítí hrubě dotčen ve své vznešenosti, kterou zdědil po svých dávných předcích, císařských psech. Kromě jiného je totiž také nesmírně citlivý. Má tolik sebevědomí, že si příliš poroučet nedá, ale i když je malý, musí být vychovaný.
Výchova:
Základním pravidlem výchovy je laskavá důslednost a pozitivní stimulace, upřímná pochvala a drobná odměna (pamlsek) za každý splněný příkaz. Trestáním se jen zatvrdí, protože se snadno urazí, a pak nekomunikuje.
Z toho všeho plyne, že ani zdaleka není vhodným plemenem pro každého. To, co bylo uvedeno, samozřejmě neznamená, že by se mu nemělo dostat řádné výchovy, právě naopak. Ta je nezbytná, musí však být vedena s citem, mírou a neústupnou důsledností. Záhy pochopí, co se po něm chce a co se nepatří, ale protože má jistý sklon k panovačnosti, vždy se snaží řídit především vlastním rozhodnutím.
Majitel se tudíž musí obrnit trpělivostí a vytrvalostí, aby ho s patřičným taktem a bez zbytečné roztržky přesvědčil, že má udělat to, co po něm chce. Rozhodně mu nesmí nic prominout s úsměvem nad suverénním počínáním potomka chlupatých společníků zbožštělých panovníků.
Bezvýhradnou poslušnost od něho majitel ovšem očekávat nemůže, vždy jde spíše o vzájemnou „tichou dohodu“, která předpokládá jisté ústupky z obou stran.
Stavba těla:
Je to malý, nízkonohý, ušlechtilý pes vyváženého vzhledu a důstojného chování, „lvího“ vzezření, čilého a inteligentního výrazu. Jakékoliv příznaky dýchacích potíží za normálních klimatických podmínek jsou nepřípustné a výrazně se penalizují. Ideální těl. hmotnost nepřesahuje u psů 5 kg a u fen 5,4 kg. Má být malý, ale při nadzvednutí překvapivě těžký. Silná kostra a statné, dobře stavěné tělo patří k typickým plemenným znakům.
Hlava je velká, celkově širší než vyšší. Mozkovna má být široká, mezi ušními boltci plochá, nikdy nesmí být svrchu klenutá. Mezi očima musí mít patřičnou šířku.
Nos musí být krátký a široký, černě zbarvený stejně jako okraje pysků a očních víček. Nozdry jsou velké, otevřené.
Vrásky, plynulé nebo přerušované, se táhnou od lící po nosní hřbet ve tvaru široce otevřeného písmene „V“. Nesmějí nepříznivě ovlivňovat či zakrývat oči nebo nos.
Zuby nebo jazyk nesmí být v žádném případě vidět.
Oči jsou velké, okrouhlé, tmavé, jasné a lesklé. Nesmějí vykazovat žádné zjevné vady, být uslzené, kalné.
Ušní boltce mají srdčitý tvar, jsou nasazeny v úrovni temene hlavy (tj. vysoko), zavěšené. Těsně přiléhají k hlavě. Vrcholky vlastních boltců (nikoli osrstění) nemají dosahovat pod dolní okraj čenichové partie. Srst na nich tvoří dlouhé závěsy.
Hrudník široký, tvořený náležitě klenutými žebry, jakoby zavěšený mezi hrudními končetinami.
Ocas má být vysoko nasazený, pevně obloukovitě přetočený přes záď k jedné straně, dlouze osrstěný.
Srst je dlouhá, rovná a tvoří bohatou hřívu kolem krku, která se táhne až pod plece. Pesíky krycí srsti jsou silnější, podsada je jemnější. Bohatě osrstěné jsou ušní boltce, zadní strany hrudních a pánevních končetin, ocas a tlapky, nicméně délka a množství srsti nemá zakrývat obrysové linie těla. Všechny barvy srsti a znaky jsou přípustné a rovnocenné s výjimkou albinismu a játrově hnědé. U vícebarevných jedinců mají být barvy rozloženy rovnoměrně.