Opičí pinč

FCI:

Opičí pinč patří do skupiny II. – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští horští a salašničtí psi.

Povaha:

I když je už po mnoho generací psem společenským (dříve také tzv. dámským), je naprosto nebojácný, ostražitý a velice houževnatý, samostatný, neúnavně činorodý, až s divokým nadšením pro aktivity všeho druhu, včetně různých „dobrodružství“. Rozhodně mu nechybí smysl pro humor. Dokáže být podle okolností nejen roztomile rozpustilý, ale také docela vážný a opět tak svojí vnímavostí připomíná opici. Navíc je za všech okolností ostražitým hlídačem, ale hlavně zůstává oddaným, poslušným a milým společníkem člověka. Prakticky stále je veselý, doslova překypuje radostí ze života.

Chová se veskrze přátelsky, nikdy není agresivní. Rád se mazlí, je velice přítulný a s nadšením si hraje s dětmi, přičemž může být podle okolností i trochu hlasitý. Jen k úplně malým dětem není nejvhodnější, obtížně např. snáší, aby mu braly jeho oblíbené hračky a do hry s nimi ho nevzaly. Temperamentem připomíná malá plemena teriérů.

Výchova:

S jinými psy a drobnými domácími zvířaty se snáší dobře, zejména mu vyhovuje, může-li si s nimi hrát, anebo – je-li jich víc – vnést mezi ně nějaký rozruch. Jen mu trošku vadí, věnuje-li majitel (podle jeho soudu) víc pozornosti druhému než jemu. Jeho výchova není obtížná, neboť je inteligentní a rychle se učí, ale musí být vlídně důsledná. O. p. má vynikající předpoklady k agility aj. psím sportům vyhovujícím jeho velikosti.

Stavba těla:

Je to malý, zavalitý, kompaktní, nikoli však hřmotný hrubosrstý pes pokud možno čtvercového tělesného rámce, s výrazem obličeje připomínajícím opici. Délka trupu má být skoro stejná jako koh. výška. Ta může činit u psů i fen 25 – 30 cm (původní standard požadoval koh. výšku 25 – 28 cm, ideál. kolem 26 cm). Těl. hmotnost se u obou pohlaví pohybuje v rozmezí 4 – 6 kg.

Kruh hrubé srsti kolem obličeje podmiňuje typický opičí výraz. Mozkovna je spíše kulatá než podlouhlá, celkově nesmí být příliš velká nebo hrubá. Svrchu má být vysoko klenutá, s vystupujícím (vypouklým) čelem. Čelní sklon (stop) je srázný. Čenichová partie má být krátká a nosní hřbet rovný, nikdy nesmí být pronesený tak, aby nos směřoval vzhůru. Ten je kulatý, plný, černý.

Pysky mají těsně přiléhat k čelistem a zubům a jejich okraje jsou černě zbarvené.  Dolní čelist vystupuje před horní a je mírně vzhůru zahnutá. Požaduje se úplný chrup se 42 zuby, které mají být čistě bílé. Řezáky ve zdravém skusu by měly být uspořádány v čelistech co nejpravidelněji, v řadě tvořící lehký oblouk. Špičáky a řezáky nesmějí být při zavřených ústech vidět stejně jako jazyk. Chybění dvou 1., 2. nebo 3. premolárů (P1 – 3) nebo kterýchkoli jiných dvou zubů z uvedených kategorií je přípustné navzdory deklarovanému požadavku plnochruposti.

Oči mají být tmavé, dosti kulaté a plné (nikdy nesmějí být zapadlé) s černě pigmentovanými okraji očních víček, která těsně přiléhají k očním bulvám. Jsou orámovaná hrubou srstí.

Ušní boltce mají být vysoko nasazené, vztyčené nebo symetricky dopředu klopené, tvaru písmene „V“. Pokud jsou dopředu klopené, musejí vnitřními okraji těsně přiléhat k hlavě.

Krk je rovný, poměrně krátký, silný v místě nasazení (u plecí), pevný. Kůže na hrdle těsně přiléhá, nesmí tvořit ani náznak laloku.

Trup musí být silný a krátký, což je důležité pro celkově kompaktní vzhled jedince. Horní linie těla má být téměř rovná a od kohoutku se mírně svažuje směrem k zádi. Kohoutek je jejím nejvyšším bodem. Hřbet má být silný, krátký a pevný. Bedra jsou krátká a silná. Vzdálenost od posledních žeber ke kyčlím musí být co nejkratší, což je pro kompaktnost trupu nezbytné.

Záď má být krátká, mírně zaoblená a plynule přechází do nasazení ocasu. Ocas se ponechává přirozeně dlouhý a žádoucí je, aby byl nesen šavlovitě nebo srpovitě prohnutý.

Hrudník má být ze stran jen mírně oploštělý, patřičně široký a dosahuje až pod úroveň loktů. Břicho je mírně vtažené, dolní linie těla by měla být téměř rovnoběžná s linií horní.

Hrudní končetiny jsou poměrně silné, rovné, navzájem rovnoběžné. Jejich postoj nesmí být příliš úzký. Plece musejí být dobře osvalené, lopatky dlouhé, ploše přiložené k hrudníku a šikmo uložené. Ramenní kosti přiléhají k trupu, musejí být silné a náležitě osvalené. Lokty nesmějí ani vybočovat, ani vbočovat. Předloktí mají být silná a zcela rovná při pohledu z kterékoli strany, zápěstí pevná a silná, záprstí při pohledu zepředu kolmá k podkladu, při pohledu ze strany mírně zešikmená a silná. Tlapky by měly být krátké, okrouhlého tvaru („kočičí“) s prsty těsně sevřenými a řádně klenutými, drsnými nášlapnými polštářky a krátkými, silnými, černě zbarvenými drápy. Tlapky pánevních končetin jsou poněkud delší než tlapky hrudních končetin, s těsně sevřenými, náležitě klenutými prsty a krátkými černými drápy.

Pohyb má být uvolněný, plynulý, ale cupitavý, s přiměřeně vydatnou akcí (odrazem) pánevních končetin. Při pohledu zepředu i zezadu musejí končetiny směřovat přímo vpřed a být navzájem rovnoběžné.

Kůže těsně přiléhá na celém těle ke kosterní svalovině a podkoží. Srst na těle má být hrubá a hustá. Na hlavě má tvořit huňaté, ježaté obočí, kruhy okolo očí, výraznou bradku, čupřinu na temeni a na lících licousy.

Barva srsti musí být čistě černá s černou podsadou. K vadám patří hrubá nebo příliš lehká stavba těla, přehnaně dlouhé nebo moc krátké končetiny, světlé oči, ušní boltce nasazené nízko, velice dlouhé, asymetricky nesené nebo do stran odstávající, hřbet nadměrně dlouhý, pronesený, měkký nebo kapří, záď přehnaně spáditá, ocas směřující už od kořene k hlavě, pánevní končetiny příliš zaúhlené nebo v postoji sudovité, tlapky dlouhé, srst krátká, měkká, vlnitá, chundelatá, hedvábná, bíle nebo skvrnitě zbarvená.

Chovatelský klub:

www.klubpincu.cz