Mudi

Mudi

FCI:

Patří do skupiny I. – Ovčáčtí a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáčtí psi.

Povaha:

Vyniká nevšední inteligencí, bystrostí, chytrostí, až mazaností, a také vynalézavostí. Je čilý a doslova neúnavný, činorodý a přizpůsobivý, za všech situací aktivní a vždy optimisticky naladěný, připravený obveselit také okolí. I když je dosti nezávislý, stále bdělý a ostražitý, odvážný a nesmírně temperamentní, je také velmi citlivý. Je důsledným lovcem hlodavců a vzdor své velikosti též výborným obranářem.

Výchova:

Majitel musí být jednoznačným vůdcem smečky, jednajícím přísně, ale spravedlivě. Majitele a jeho rodinu chrání za všech okolností s obrovským nasazením. K neznámým osobám není přehnaně nedůvěřivý, pokud se mu dostalo nezbytné rané socializace a odpovídající výchovy založené na vlídné, ale neoblomné důslednosti. Vyžaduje však také dostatek trpělivosti majitele a pochopení.

Je učenlivý, učí se rád, snadno a rychle, potřebuje k tomu jen přiměřenou pozitivní stimulaci, nadšenou pochvalu, malou odměnu, při neúspěchu radostné povzbuzení. Výcvik samozřejmě přinese psu i majiteli uspokojení. Člověku přináší také jistotu, že až bude muset pes zůstat doma sám, nepustí se z nudy do nějaké destrukční činnosti.

M. je pracovitý a kromě dostatku pohybu nutně potřebuje také nějaké mentální zaměstnání, nejlépe trénink některého psího sportu. Díky svojí hbitosti a mimořádným pohybovým dispozicím vyniká především v agility, flyballu, frisbee i dogdancingu, ale dá se vycvičit také jako služební pes, např. k vyhledávání bomb či omamných látek nebo jako záchranář. Jeho velikost mu dovoluje proniknout snadno i do míst, kam se větší služební plemena nedostanou.

Svojí velikostí a osrstěním se znamenitě hodí do měst stejně jako na venkov. Při silně vyvinutém smyslu „pro smečku“ nepatří do venkovního kotce. Jeho nejšťastnějším majitelem asi nebude ani vášnivý zahrádkář, jelikož hloubívá na zahradě s oblibou jakási lože, v nichž odpočívá, v létě se chladí apod.

Stavba těla:

M. je poněkud menší než středně velký ovčácký pes čtvercového tělesného rámce, délka trupu se přibližně rovná kohoutkové výšce. Ta se pohybuje u psů v rozmezí 41 – 47 cm, u fen činí 38 – 44 cm, tělesná hmotnost obnáší u psů 11 – 13 kg, u fen 8 – 11 kg.

Hlava musí působit dojmem ostražitosti, činorodosti, veselosti a chytrosti, bez sebemenšího náznaku ustrašenosti nebo agresivity. Je vcelku klínovitého tvaru, směrem k nosu se zužuje. Mozkovna má být svrchu lehce klenutá, týlní hrbol je nevýrazný, nadočnicové oblouky jsou slabě vyvinuté.

Čelní sklon je povlovný, nosní hřbet rovný. Nos je úzký, zaoblený, s dostatečně širokými nozdrami. Při černém, bílém, plavém a blue – merle zbarvení srsti musí být vždy černý, při jiném musí barvou odpovídat barvě srsti. Pysky jsou napjaté, těsně přiléhají k čelistem a zubům. V koutcích mají okraje slabě roztřepené, zbarvením mají odpovídat barvě nosu. Chrup se požaduje úplný, skus nůžkový. Zuby mají být středně velké, v čelistech pravidelně rozmístěné.

Oči jsou úzké, poněkud šikmé, s lehce zašpičatělými vnějšími očními koutky. Mají být co nejtmavší, jen u blue merle zbarvených jedinců mohou být modré nebo bělavé. Ušní boltce jsou vysoko nasazené, vztyčené, tvaru obráceného písmene „V“. Pes jimi živě často a nezávisle na sobě pohybuje podle toho, odkud přichází zvuk.

Krk má být vysoko nasazený, středně dlouhý, lehce v šíji klenutý, náležitě osvalený. Horní linie těla se směrem k zádi svažuje. Kohoutek je výrazný a dlouhý, osvalený. Hřbet má být rovný, krátký, bedra jsou středně dlouhá, zavalitá, záď se požaduje krátká, poněkud svažitá, středně široká, svalnatá.

Ocas je středně vysoko nasazený, v klidu zavěšený, přičemž jeho poslední třetina se zatáčí směrem nahoru, v pohybu a afektu je nesen výše, nad horní linií těla, srpovitě zahnutý. Má být bohatě osrstěný. Jeho krácení je nežádoucí, pokud je kupírovaný, musejí být ponechány 2 – 3 ocasní obratle. Jedinců s vrozeně zkráceným ocasem se vyskytuje minimum a vrozená krátkoocasost se nepenalizuje.

Předhrudí, jehož kostěným podkladem je vrchol hrudní kosti, žebra jsou široká, spíše plochá, břicho má být lehce vtažené. Hrudní končetiny mají mírně šikmo uložené, dobře osvalené lopatky, lokty těsně přiléhají k tělu. Zápěstí jsou pevná, suchá, záprstí strmá, tlapky okrouhlé, uzavřené, nášlapné polštářky pružné, drápy břidlicově šedé, tvrdé. Pánevní končetiny mají být v normálním postoji poněkud vzad posunuté, stehna by měla být dlouhá, vydatně osvalená, nárty krátké, strmé, paspárky jsou nežádoucí.

Osrstění je jednotně silně vlnité nebo lehce kučeravé, husté, vždy lesklé, nikdy zplstnatělé, asi 3 – 7 cm dlouhé. Zbarvení může být plavé, černé, blue – merle, popelavé (z hlediska genetiky správně „modré“), hnědé, bílé. Na barevném základě jsou přípustné, ale nežádoucí, neveliké bílé znaky, zepředu na hrudi smí být bílá skvrna o průměru nejvýše 5 cm. Bílé znaky na prstech končetin jsou povolené, ale nežádoucí.

 

Chovatelský klub:

www.pannoniaklub.cz

Máte dotaz?

Náš nutriční specialista je vám k dispozici.
Vstoupit do poradny