Maremmansko-abruzský pastevecký pes

FCI:

Maremmansko-abruzský pastevecký pes patří do skupiny I. – Ovčáčtí a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáčtí psi. Uznán v roce 1958.

Povaha:

Maremmansko-abruzský pastevecký pes je výkonný, odvážný, rozhodný a hrdý. Projevuje svému majiteli a jeho blízkým oddanou příchylnost. Jeho počínání je střízlivé, důstojné a klidné.

Výchova:

Nepatří do rukou začátečníků, osob nedůsledných, těkavých, neklidných, postrádajících přirozenou autoritu. Základem perfektního soužití s ním je vzájemný respekt založený na oboustranné důvěře.

Stále pozorně sleduje neznámé osoby zdržující se v blízkosti svého území a poblíž majitele, aby v zárodku zabránil s veškerou razancí případnému ohrožení. Je-li třeba, dokáže být velmi tvrdý, a to i k sobě, což se v plném rozsahu projeví při kontaktu s nezvaným hostem. Je velmi teritoriální. Byl-li v raném věku řádně socializován, vychází dobře s jinými psy a k dětem bývá tolerantní.

Může být celoročně ubytován venku za předpokladu, že má k dispozici na vhodném místě dobře zateplenou boudu. Nesmí však strávit ve venkovním kotci celý život, nutně potřebuje co nejčastější kontakt s majitelem a příslušníky jeho rodin. V období nejrychlejšího růstu a výměny chrupu je mu třeba věnovat zvýšenou pozornost po stránce výživové, a to především v dotaci vápníku, chondroprotektiv a vitaminu C.

Stavba těla:

Je to pes velkého formátu, silně stavěný, robustního vzhledu, přitom majestátní, výrazného typu. Stavba těla musí být harmonická. Kohoutková výška činí u psů 65 – 73 cm a u fen 60 – 68 cm. Tělesná hmotnost se pohybuje v rozmezí 35 – 45 kg u psů a 30 – 40 kg u fen.

Hlava je celkově velká, klínovitá. Mozkovna má být patřičně široká, svrchu plochá s lehce zaoblenými postranními partiemi. Nadočnicové oblouky jsou přiměřeně výrazné, podélná čelní brázdička je mělká, týlní hrbol sotva patrný. Čelní sklon má být jen lehce vyznačený, povlovný. Čenichová partie se směrem dopředu postupně zužuje, vepředu musí být rovně zakončená, plochá. Nos má být poměrně velký, s velkými nozdrami, vlhký a chladný, černě pigmentovaný.

Přední okraj horního pysku není příliš hluboký, překrývá zuby dolní čelisti. Okraje pysků jsou černě pigmentované. Čelisti musejí být robustní, normálně tvarované. Řezáky do nich mají být kolmo zasazené, patřičně velké, pravidelně rozmístěné. Skus se požaduje nůžkový. Zuby mají být bílé, silné. Líce přiměřeně vystupují do stran.

Oči jsou spíš malé, což podtrhuje medvědí podobu hlavy. Mají být mandlového tvaru a dosti daleko od sebe uložené. Jejich výraz je bystrý a pozorný. Barva duhovky může být okrová nebo tmavě kaštanově hnědá. Okraje očních víček jsou černě pigmentované.

Ušní boltce mají být nasazeny vysoko nad jařmovými oblouky, zavěšené, avšak velmi pohyblivé, trojúhelníkového tvaru. Na vrcholcích musejí být zašpičatělé, nikdy nesmějí být zaoblené. U jedince střední velikosti nesmí jejich délka přesahovat 12 cm. Kupírování se toleruje pouze u jedinců, kteří jsou skutečně používáni v praxi jako pastevečtí psi (s výjimkou zemí, kde je úkon zákonem na ochranu zvířat zakázán).

Horní linie krku má být lehce klenutá, má být mohutný, velmi silný a svalnatý, pokrytý dlouhou a hustou srstí. Trup je mohutný, horní linie těla probíhá rovně od kohoutku k zádi, která je svažitá. Kohoutek poněkud vystupuje a je široký. Záď musí být široká, silná a dobře osvalená.

Ocas je nasazený nízko, v klidu bývá dolů zavěšený a dosahuje pod hlezna, v pohybu je nesen ve výši horní linie těla, na konci dosti výrazně zahnutý. Má být hustě osrstěný, bez „vlajky“ na spodní straně.

Hrudník je prostorný, hluboký tak, že dosahuje k loktům. Žebra musejí být patřičně klenutá, zešikmená, dosti daleko od sebe. Hrudní končetiny rovné a kolmé k podkladu. Lopatky jsou dlouhé, šikmo uložené, silně osvalené, volně pohyblivé. Lokty přiléhají k trupu, musejí být rovnoběžné, předloktí jsou rovná a kolmá k podkladu, silných kostí. Zápěstí jsou přímým pokračováním předloktí, silná, suchá, hladká a dostatečně pevná se zřetelně vystupující hráškovou kostí. Záprstí jsou lehce zešikmená. Tlapky jsou velké, okrouhlé, s těsně sevřenými prsty, krátce a hustě osrstěné. Drápy mají být černé, tolerují se však i kaštanově hnědé.

Pánevní končetiny kolmé k podkladu, stehna mají být dlouhá, široká, s vystupujícími svaly a lehce vyklenutým zadním okrajem. Kolena směřují přímo vpřed, bérce jsou silné a poněkud kratší než stehna, hlezna jsou patřičně silná, z vnější strany velmi široká, nárty jsou silné, suché a široké. Paspárky, které se mohou vyskytnout, musejí být odstraněny. Pohyb se vyznačuje dlouhým krokem a protáhlým klusem.

Osrstění má být velmi bohaté, dobře přilehlé, podobné koňské srsti. Pestíky jsou dlouhé, na omak poměrně hrubé, lehké zvlnění se toleruje. Na trupu dosahuje srst délky 8 cm. Podsada je bohatá jen v zimě. Zbarvení má být jednotně bílé, nádech slonovinového, bledě oranžového nebo citronového odstínu se toleruje, ale jen v omezené míře. Srst vyžaduje pravidelnou péči.

Za vady se pokládají všechny odchylky od výše uvedených požadavků standardu a musejí být hodnoceny přesně podle stupně závažnosti. K vylučujícím vadám náleží agresivita nebo bázlivost, zcela nepigmentovaný nos, viditelně vyklenutý nebo pronesený nosní hřbet, rozsáhlá nebo oboustranná depigmentace okrajů očních víček, skleněné (bělavě zbarvené) oči, oboustranná šilhavost, podkus dolní čelisti, chybějící nebo zkrácený (pahýlovitý) ocas (ať vrozeně nebo kupírovaný), kučeravá srst, srst barvy izabela, skvrny barvy slonoviny nebo izabela, černé stínování.

Chovatelský klub:

www.kchmpp.cz