Malý hrubosrstý vendéeský basset
FCI:
Malý hrubosrstý vendéeský basset patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Honiči.
Povaha:
Povahově je to veselý, inteligentní, poslušný, učenlivý, čilý, zvídavý, vynalézavý a při jakékoli činnosti nadšený společensky založený pes, který je však také velmi citlivý a sebevědomý. Prakticky každého si dokáže získat svým typickým francouzským šarmem a komickým vystupováním.
S jinými psy, ale dokonce i s kočkami (pokud měl možnost jim přivyknout v mládí) a dalšími domácími volně drženými miláčky, vychází velmi dobře. Chová se přátelsky i k osobám neznámým, přesto je díky svojí ostražitosti spolehlivým, byť poněkud „legračním“ hlídacím psem, jenž hlasitým štěkotem upozorňuje majitele na cokoli neobvyklého co se děje v okolí.
Výchova:
Protože dokáže svým počínáním majitele doslova okouzlit, a když je třeba, zajisté to udělá, vyžaduje jeho výchova klid, uvážlivost, trpělivost a hlavně důslednost. Nelze od něho požadovat a očekávat otrockou poslušnost, na to je i přes svůj malý vzrůst příliš velkou osobností, ale při dobrém vztahu s člověkem, založeném na vzájemném pochopení a důvěře, poslušný opravdu je.
Stavba těla:
Jde o malého psa, pohyblivého a energického, s velmi lehce protáhlým trupem. Koh. výška činí 34 – 38 cm s tolerancí + / –1 cm. Hlava má být výrazná, s dlouhými, zavěšenými ušními boltci.
Nos vystupuje při pohledu ze strany před linii pysků, je velký s otevřenými nozdrami. Má být černý, ale u bílo-oranžově zbarvených jedinců se toleruje barva nahnědlá. Požaduje se nůžkový skus.
Oči mají být dosti velké, inteligentního výrazu, spojivku a bělimu nesmí být vidět. Srst nad očima tvoří obočí, které ční dopředu, ale nesmí zakrývat oči. Ty musejí být tmavé.
Ušní boltce jsou nasazené pod linií očí, zavěšené, pružné, úzké, jemné, pokryté dlouhou srstí, podélně vývrtkovitě stočené, oválně zakončené. Natažené dopředu nedosahují ke konci nosu, nemají být nadměrně dlouhé. Srst na nich je dlouhá.
Ocas je vysoko nasazený, u kořene dost silný, směrem ke špičce se zužuje. Není příliš dlouhý a je nesen hrdě vzhůru šavlovitě prohnutý.
Hrudník nemá být příliš široký, je spíše hluboký, dosahuje až k loktům.
Srst je tvrdá, ne však příliš dlouhá, nikdy nesmí být hedvábná nebo vlnovitá.
K vylučujícím vadám náleží celková atypičnost, předkus nebo podkus dolní čelisti, tzv. skelné (bělavé) nebo nestejně zbarvené oči, kýlovitý (v úrovni hrudní kosti příliš úzký, ostrohranný) hrudník, který je důsledkem málo klenutých distálních konců žeber, ocas deformovaný (uzlovitý, zalomený), hrudní končetiny mírně nebo výrazně křivé, vlnovitá srst, jednotně černé nebo bílé zbarvení.