Knírač velký černý

FCI:

Patří do skupiny II. – Pinčové, knírači, dogovití psi a švýcarští salašničtí psi, sekce 1 – Pinčové a knírači.

Povaha:

K jeho typickým povahovým rysům patří dobromyslnost, vyrovnanost a neúplatná věrnost majiteli. Disponuje výkonnými smyslovými orgány a je velice bystrý a inteligentní. Hodí se k výcviku různého druhu, sportovnímu (podle různých zkušebních řádů), služebnímu (u armády i policie) i pracovnímu (např. záchranářskému, obranářskému, stopařskému), ale díky svým povahovým vlastnostem je i vynikajícím psem společenským a zároveň, díky vrozené sebejistotě, dokonalým obranářem a hlídačem, jehož vzhled sám o sobě nabádá nepovolané osoby k náležité opatrnosti. Při obranném zákroku si počíná naprosto nekompromisně a velmi důrazně. Při práci je vytrvalý, hbitý a odolný vůči nepříznivým povětrnostním vlivům.

Výchova:

Má obrovské sebevědomí a je velice samostatný, a protože si je dobře vědom své síly a mrštnosti, počíná si obvykle značně suverénně. Proto je třeba, aby byl od útlého mládí veden laskavě, ale se železnou důsledností k dokonalé ovladatelnosti. Nevychovaný, nezvládnutý v. k., zejména pes, by se mohl, jakmile by k tomu dostal příležitost, samozvaně ujmout α-pozice ve „smečce“, a potom by sotva snášel sebemenší odpor a plnil příkazy majitele. Soužití s ním by pak mohlo být komplikované, proto je vhodný pouze pro osoby, které již mají se psy, zvláště velkými a značně suverénními, jisté předchozí zkušenosti.

Do rukou majitelů nedůsledných, nerozhodných, nesystematických, kteří si nedokážou počínat konzistentně, by se neměl nikdy dostat. Potřebuje majitele důsledného, nadaného přirozenou autoritou a schopností ji nenásilně uplatnit v nejrůznějších situacích, rázného v rozhodování a přitom klidného a rozvážného. Pro v. k. musí být majitel bezpodmínečně vždy jednoznačným a nezpochybnitelným vůdcem „smečky“.

Stavba těla:

Tento velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý pes je zvětšeným, mohutným a věrným obrazem středního knírače. Jeho vzhled je impozantní a vzbuzuje u osob, které by chtěly vstoupit do prostoru jím střeženého, patřičný respekt. Formát těla má být téměř čtvercový, koh. výš. se prakticky rovná délce trupu – psů i fen činí 60 – 70 cm. Těl. hmot. se pohybuje u obou pohlaví v rozmezí 35 – 47 kg.

Hlava by měla odpovídat celkové velikosti jedince a být tak dlouhá, aby její celk. délka, měřená od špičky nosu po vrchol týlního hrbolu, odpovídala 1/2 vzdálenosti od kohoutku k nasazení ocasu. Mozkovna je silná a protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu. Čelo má být ploché, bez vrásek. Horní linie mozkovny je při pohledu ze strany v pomyslném prodloužení rovnoběžná s linií nosního hřbetu. Čelní sklon (stop) se kvůli obočí zdá být výrazně svažitý.

Čenichová partie má tvar komolého klínu. Nosní hřbet je rovný, nos velký, s široce otevřenými nozdrami, vždy černý. Pysky s černě pigmentovanými okraji pevně a hladce přiléhají k čelistem a zubům. Ústní koutky jsou uzavřené. Horní a dolní čelist má být silná.

Chrup musí být úplný, tvořený 42 zuby odpovídajícími zubnímu vzorci, skus se požaduje nůžkový. Zuby mají být silné, velké, čistě bílé. Horní a dolní musejí do sebe přesně zapadat. Žvýkací svaly jsou mocné, ale hranatý tvar hlavy podmíněný vousem nesmějí příliš narušovat do stran vystupující (vyboulené) líce.

Oči mají být středně velké, oválné. Směřují přímo vpřed, jsou tmavé, živého výrazu. Oční víčka těsně přiléhají k očním bulvám. Ušní boltce jsou vysoko nasazené, dopředu klopené, tvaru písmene „V“. Vnitřními okraji přiléhají k lícím a jsou neseny symetricky, natočené kupředu, přičemž jejich přehyby musejí být stejně vysoko a nesmějí přečnívat přes úroveň temene hlava.

Krk je silný, ve svalnaté šíji ušlechtile klenutý. Harmonicky přechází do plecí a do kohoutku. U báze je silný, jinak štíhlý. Odpovídá celkové velikosti psa. Kůže na něm těsně přiléhá a netvoří lalok. Horní linie těla je při pohledu ze strany za kohoutkem, který je jejím nejvyšším bodem, směrem k zádi lehce svažitá. Hřbet má být silný, krátký a pevný, bedra jsou krátká, silná a mohutně osvalená.

Vzdálenost od posledních žeber ke kyčlím musí být krátká, aby byl zachován celkově kompaktní zjev jedince. Záď je lehce zaoblená a plynule přechází do kořene ocasu. Ten se ponechává přirozeně dlouhý a je žádoucí, aby byl nesen šavlovitě nebo srpovitě zahnutý.

Hrudník musí být přiměřeně široký, na pomyslném příčném řezu oválného tvaru, hluboký tak, že dosahuje k loktům. Předhrudí je výrazné díky vrcholu hrudní kosti, který vystupuje při pohledu z boku před ramenní kloub.

Pánevní končetiny mají být při pohledu ze strany v postoji šikmé a při pohledu zezadu vzájemně rovnoběžné. Postoj nesmí být příliš úzký. Stehna jsou středně dlouhá, silně osvalená, při pohledu z boku široká. Kolena nesmějí být ani vybočená, ani vbočená.  Bérce mají být dlouhé, silné, šlachovité a přecházejí v silná hlezna, která jsou výrazně zaúhlená a pevná. Nesmějí být ani sbíhavá, ani rozbíhavá. Nárty musejí být krátké, kolmé k podkladu. Tlapky mají krátké, klenuté a s těsně sevřenými prsty s krátkými, černě zbarvenými drápy. Pohyb je pružný, elegantní, obratný, volný a prostorný.

Akce hrudních končetin zasahuje co nejdále kupředu, musí být vydatná. Také pánevní končetiny dopadají za lokomoce daleko vpřed a jsou zdrojem vydatného dopředného hnacího impulzu (odrazu). Hrudní končetina na jedné straně a pánevní na druhé se pohybuje vpřed současně. Vazy a klouby jsou v pohybu pevné stejně jako hřbet. Kůže na celém těle těsně přiléhá ke kosterní svalovině a podkoží. 

Osrstění by mělo být drátovité, tvrdé a husté. Sestává z hojné podsady a krycí srsti, která nesmí být nikdy příliš krátká, ale musí být tvrdá a dobře přilehlá, hrubá a dostatečně dlouhá, aby bylo možné posoudit její texturu. Na čele a ušních boltcích je krátká. Typický je vous na čenichové partii, který nesmí být příliš jemný, a huňaté obočí, které lehce zakrývá oči.

Zbarvení může být čistě černé s černou podsadou nebo tzv. pepř a sůl. U jedinců se zbarvením pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín se stejnoměrně rozloženým sytým „pepřením“ (tmavé pesíky by měly být promíseny rovnoměrně se světlými) a šedou podsadou. Přípustné jsou odstíny od tmavě ocelově šedého až po stříbřitě šedý. U všech odstínů barvy pepř a sůl je nutná tmavá maska v obličeji. Podtrhuje výraz psa a musí harmonicky ladit s barvou ostatní srsti.

Chovatelský klub:

www.kchk.cz