Kerry blue teriér
FCI:
Patří do skupiny III – Teriéři, sekce 1 - Vysokonozí.
Povaha:
Současný kerry blue teriér je výlučně společenským psem. Oblibu si získává svojí aktivitou, typickým temperamentem a ušlechtilou, přátelskou, skrz naskrz teriérskou povahou, odvahou a ostražitostí. Je oduševnělý, hravý a veselý, má pověst komika, nikdy ale není nadmíru vzrušivý či dokonce histerický. Přes svůj temperament je i velmi citlivý a svého majitele a jeho rodinu bezvýhradně miluje. Pokud by jim hrozilo přímé ohrožení, mění se okamžitě ve tvrdého rváče přesto, že jinak je mírumilovný a zcela neagresivní. Při hlídání je ostražitý, ale zaútočí, jen když je přímo vyprovokován či napaden. K neznámým osobám, které si nepočínají agresivně nebo podezřele (např. nelezou přes plot), je vstřícný.
Výchova:
Snáší se dobře s jinými psy a dalšími domácími zvířaty, pokud se mu dostalo řádné rané socializace a patřičné výchovy. Má však i dostatek sebevědomí a jestliže majitel není náležitě za všech okolností důsledný a rozhodný, není-li nadaný přirozenou autoritou a podle úsudku psa nezvládá stoprocentně úkoly vůdce „smečky“, je připravem se vůdčí pozice ujmout sám. Pak by mohl být za určitých situací i nevrlý, nedůtklivý až agresivní. Z jeho hlediska jde o jednání naprosto patřičné ba nutné.
Rodinu, v níž žije, pokládá za „svoji smečku“, která potřebuje podle psích zákonů schopného, rozhodného, spravedlivého a suverénního vůdce, má-li přežít. Není-li takový, hrozí jí dříve nebo později zánik, je tedy povinností jiného schopného jedince pokusit se o zaujetí α-pozice. Z toho plyne, že k. b. t. potřebuje majitele klidného, vlídně, ale neotřesitelně důsledného, schopného nesnásilným způsobem uplatňovat svoji autoritu za všech možných situací.
Při inteligenci plemene a jeho výborné paměti nečiní správně vedená výchova mimořádné problémy. Důležitý pro její úspěch je vztah psa a majitele. Měl by být založen na absolutní vzájemné důvěře. Jednání člověka musí být natolik konzistentní, aby pes věděl vždy přesně na čem je. K. b. t. není vhodným plemenem pro lidi vrtošivé, nedůsledné, nerozhodné a pasivní, ale ani cholerické, reagující bez patřičného uvážení souvislostí ukvapeně.
Stavba těla:
Je to statný pes dokonalé, proporcionální stavby těla, svalnatý, pohledný v postoji i pohybu. Přes všechen temperament, kterého má na rozdávání, je jeho chování uměřené. Koh. výš. činí u psů 45,5 – 49,5 cm a u fen 44,5 – 48 cm. Těl. hmot. psů se pohybuje v rozmezí 15 – 18 kg, u fen je přiměřeně nižší.
Hlava má být bohatě osrstěná, u psů (samců) je mohutnější a výrazněji osvalená než u fen, ale ani u nich nesmějí být žvýkací svaly tak mohutné, aby líce byly vyboulené a hlavu nepěkně rozšiřovaly. Mozkovna se požaduje dostatečně velká a vyvážená, čelní sklon (stop) nesmí být srázný.
Čenichová partie má být přiměřeně dlouhá. Nos je černý, nozdry mají být velké a široce otevřené. Zuby musejí být velké, rovné, bílé, skus se požaduje nůžkový, ale klešťový je rovněž přípustný. Čelisti by měly být silné a náležitě osvalené, schopné pevného zákusu. Sliznice dutiny ústní, tj. dásní a patra, jsou tmavě pigmentované.
Oči mají mít tmavou nebo tmavě oříškově hnědou barvu. Jsou středně velké a správně uložené v očnicích (ani zapadlé, ani vypoulené), dychtivého výrazu. Ušní boltce mají být tenké, spíš menší, dopředu klopené nebo nesené po stranách hlavy a vpřed natočené tak, aby zdůrazňovaly teriérskou bystrost.
Krk musí být proporcionální, pevně zasazený do plecí, přiměřené délky. Hřbet je středně dlouhý, a rovný. Bedra mají mít odpovídající délku. Ocas musí být nasazený ve správné výši, vzhůru a vesele nesený.
Hrudník má být hluboký a náležitě široký. Žebra musejí být patřičně klenutá. Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné, pevných kostí. Lopatky mají být šikmo uložené, těsně přiložené k hrudníku a dostatečně, ale suše osvalené. Plece nesmějí být hrubé, tj. do stran vyboulené. Pánevní končetiny musejí být při pohledu zezadu rovné, mají patřičně svalnatá stehna a silná hlezna. Tlapky jsou kompaktní (uzavřené, s těsně sevřenými prsty), nášlapné polštářky pevné, okrouhlého tvaru, drápy černé.
Pohyb musí být dobře koordinovaný, hrudní končetiny se pohybují rovnoběžně se střední svislou podélnou rovinou těla a jejich akce je prostorná. Pánevní jsou zdrojem vydatného dopředného impulzu (mohutného odrazu). V pohybu musí být horní linie těla rovná a hlava i ocas musejí být neseny vysoko.
Srst má být měkká, bohatá a zvlněná. Přípustný je jakýkoli odstín modré barvy srsti s černými odznaky nebo bez nich. Jednotná černá barva je akceptovatelná pouze u jedinců ve věku do 18 měsíců, což platí též pro tříslový nádech zbarvení.
Všechny odchylky od požadavků standardu je třeba pokládat za vady a hodnotit přesně podle jejich závažnosti s ohledem na zdraví a pohodu psa nebo feny. K vadám patří předkus a podkus dolní čelisti, masově zbarvené sliznice dásní, oči žluté nebo světle zbarvené, hřbet vyklenutý (jako hřbetní linie těla kaprovité ryby plotice obecné, nebo pronesený, úzký hrudník, vybočené lokty, drápy bílé nebo barvy slonové kosti, perzistující paspárky na pánevních končetinách nebo známky po jejich amputaci, úzký nebo kravský postoj (sbíhavá hlezna) pánevních končetin a jejich toporný pohyb, srst tvrdá, drátovitá nebo štětinatá a jakkoli jinak než modře zbarvená.
Jedinci, jimž musí vystavovatel ve výstavním kruhu přidržovat hlavu nebo ocas vzhůru, mají být penalizováni, a ti, kteří vykazují zřetelné anomálie fyzické nebo v chování, musejí být na výstavě diskvalifikováni.