Francouzský ohař krátkosrstý gaskoň.typu

FCI:

Patří do skupiny VII – Ohaři, sekce 1 – Kontinentální.

Povaha:

Díky milé a veskrze mírné, přívětivé a přátelské povaze a snadné ovladatelnosti může být tento lovecký pes také milým společníkem člověka.

Výchova:

Povahově je velmi citlivý a při jeho výchově a výcviku se rozhodně nesmějí používat žádné tvrdé či dokonce kruté donucovací metody. Je nezbytné k němu přistupovat za všech okolností laskavě a s citem. Výchova nečiní žádné větší problémy, respektuje-li majitel za všech okolností zásadu vlídné leč naprosté důslednosti. Pokud se nevyužívá lovecky, musí mít možnost absolvovat dostatek dlouhých vycházek. Ty však nemusejí být konány rychlostí závodní chůze.

Stavba těla:

Jde o středně velkého ohaře brakoidního typu, impozantního zjevu, statného, nikoli však přehnaně těžkého. Kohoutková výška činí u psů 58 – 69 cm, u fen 56 – 68 cm, za ideální se pokládá rozmezí 61 – 63 cm.

Hlava je výrazná, nikoli však hrubá, mozkovna svrchu téměř plochá nebo jen mírně klenutá, podélná čelní brázdička nevýrazná. Týlní hrbol má být jen slabě naznačený. Horní linie mozkovny je při pohledu ze strany v pomyslném prodloužení při pohledu ze strany mírně rozbíhavá s linií nosního hřbetu. Čelní sklon (stop) nemá být ani neznatelný, ani příliš srázný, ale povlovný.

Čenichová partie je hranatá a široká a její délka má být o něco menší než délka mozkovny. Nosní hřbet může být rovný nebo slabě klenutý (smí tvořit lehký klabonos). Nos by měl být široký, hnědě zbarvený s široce otevřenými nozdrami.

Pysky jsou volné, převislé, horní přesahuje kromě brady při pohledu z boku také dolní čelist. Ústní koutky mají být zřetelné, chrup se požaduje úplný. Klešťový skus se toleruje, žádoucí je však nůžkový.

Oči jsou náležitě otevřené, správně uložené v očnicích, zbarvené hnědě nebo tmavě žlutě. Pohled je upřímný. Ušní boltce jsou nasazené v úrovni linie očí, zavěšené, středně dlouhé, u základny nejsou příliš široké, přiléhají dobře k hlavě, lehce vývrtkovitě se stáčejí a na vrcholcích jsou zaoblené.

Nataženy bez násilí kupředu musejí dosahovat k okrajům nosních křidélek. Jedna či dvě svislé kožní vrásky mohou být na lících ve výši linie nebo mírně nad linií základen ušních boltců.

Krk je patřičně dlouhý, v šíji lehce klenutý, vždy s nevelikým lalokem na hrdle. Hřbet má být široký, rovný, někdy bývá poněkud delší, ale vždy musí být pevný. Bedra jsou krátká, svalnatá, mírně klenutá. Záď má být při pohledu z boku lehce svažitá.

Ocas je nasazen tak, že tvoří přímé prodloužení horní linie těla. Obvykle se kupíruje, ale může také být buď vrozeně zkrácený, nebo přirozeně dlouhý. Je-li dlouhý, musí být správně nesený, a pak se nepokládá za větší chybu stejně jako ocas vrozeně zkrácený.

Hrudník by měl být při pohledu zepředu široký, při pohledu ze strany dlouhý a hluboký tak, že dosahuje k loktům. Žebra jsou patřičně, nikoli však sudovitě, klenutá. Slabiny mají být ploché (nepropadlé), břicho by mělo být jen mírně vtažené.

Hrudní končetiny jsou v postoji kolmé k podkladu, rovné a svalnaté. Lopatky mají být mocně osvalené, přiměřeně šikmo uložené. Ramenní kosti jsou silné, s náležitě vyvinutou svalovinou. Lokty mají být v úrovni hrudní kosti, tlapky se sevřenými správně klenutými prsty tvoří pevný celek téměř okrouhlého tvaru. Drápy jsou silné, nášlapné polštářky vysoké.

Pánevní končetiny mají být v postoji kolmé k podkladu, rovné. Stehna jsou silná a oblá, bérce svalnaté, hlezna přiměřeně zaúhlená, nárty poměrně krátké, tlapky kompaktní, téměř okrouhlého tvaru.

Kůže má být pružná a poněkud volnější. Srst musí být dosti hustá a přiléhavá, na hlavě a ušních boltcích jemnější. Zbarvení může být kaštanově červenohnědé, kaštanově červenohnědé s bílými skvrnami, bílé s kaštanově červenohnědým tečkováním, červenohnědé s tzv. pálením, tj. s tříslovými odznaky nad očima, na pyscích a na končetinách.

Chovatelský klub:

www.breton.cz