Francouzský bílo-oranžový honič

FCI:

Francouzský bílo-oranžový honič patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Střední honiči.

Povaha:

Vyznačuje se značnou inteligencí a poměrně snadnou cvičitelností. Dokonalá snášenlivost s ostatními psy, která je pro smečkové honiče typická, mu není jednoznačně vlastní. Má sklon chovat se vůči jiným psům dominantně až agresivně.

Pokud neloví, je klidný a poslušný za předpokladu, že se mu dostalo odpovídajícího vedení. Majiteli a jeho rodině je věrný a oddaný, chová se k nim vždy mile a přátelsky. Jako s hlídačem a rázným obranářem s ním ovšem počítat nelze.

Výchova:

Má-li být též psem společenským, musí se proto jak raná socializace, tak v útlém věku zahájená výchova zaměřit na tuto nežádoucí vlastnost. Je možno ji výrazně ztlumit, až odstranit, při vlídné, leč naprosté důslednosti a patřičné autoritě majitele, který musí být pro psa tím pravým a jediným vůdcem „smečky“, za všech okolností nesmlouvavým, důrazným, vždy spravedlivým.

Stavba těla:

Jde o ušlechtilého honiče rustikálního zjevu o koh. výšce 62 – 70 cm s tolerancí +2 cm. Hlava je patřičně široká a přiměřeně dlouhá. Mozkovna má být lehce klenutá se sotva patrným týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky nevystupují.

Nos musí být velký, černé nebo hnědooranžové barvy. Nejde o čokoládově či játrově hnědou barvu, ale o barevný odstín vznikající nedostatkem černého pigmentu, který souvisí se zbarvením srsti. Řídkou tmavou pigmentací prosvítá světlá žlutooranžová barva nosu. Pysky jsou dost hluboké, takže dodávají čenichové partii hranatý tvar.

Oči mají být velké, hnědé, co možná nejtmavší. Ušní boltce musejí být zavěšené, nasazené poněkud pod úrovní linie očí, měkké, mírně vývrtkovitě stočené. Nataženy nenásilně kupředu dosahují na šířku dvou prstů od nosu.

Ocas by měl být dlouhý.

Hrudní končetiny musejí být silné a mohutné. Lopatky mají být šikmo uložené, takže jejich vrcholy směřují nahoru a vzad. Jsou dobře osvalené. Pánevní končetiny mají velice svalnatá stehna a tupě zaúhlená hlezna nízko nad podkladem.

Kůže má být světlá se žlutými nebo oranžovými skvrnami. Sliznice dutiny ústní může být žlutavá. Kůže šourku je růžová nebo nažloutlá.

Srst musí být krátká, jemná. Její zbarvení má být bílo-citronové nebo bílo-oranžové. Oranžová nesmí být příliš sytá či dokonce červeného odstínu.

K vadám patří: předkus nebo podkus dolní čelisti, světlé oči, ocas zakroucený nebo zahnutý k jedné nebo druhé straně, zbarvení srsti jiné než požaduje standard, zvláště černé nebo červené, částečná depigmentace nosu, okrajů pysků a očních víček.