Foxhound

FCI:

Foxhound patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – Honiči.

Povaha:

Povahově je milý, dobrácký a přátelský k majiteli a členům jeho rodiny, k neznámým osobám se chová buď vstřícně, anebo nedůvěřivě. Spokojený je, má-li pokud možno stálý kontakt se „svými“ lidmi. Navzdory původu by neměl být jako společenský pes držen trvale ve venkovním kotci.

Jako lovecký pes je při práci horlivý a velmi energický. Má vynikající čich a velice melodický hlas. Je také znamenitý skokan.

S dětmi vychází výborně. Se psy se snáší dobře, nevystupuje vůči nim příliš dominantně. S ostatními domácími zvířaty by vzhledem k silnému loveckému instinktu neměl přicházet do bezprostředního kontaktu.

Výchova:

Jeho výchova není úplně jednoduchá, musí být klidná, laskavá a důsledná. Nehodí se pro úplné začátečníky, ale pouze pro lidi s určitými zkušenostmi, rozvážné, trpělivé, s přirozenou autoritou.

Miluje pohyb a nutně jej potřebuje, osvědčil se např. jako vynikající partner při joggingu. Na vycházkách by neměl být raději pouštěn volně.

Stavba těla:

Je to středně velký pes atraktivního exteriéru, vyšší a lehčí než anglický foxhaund. Koh. výška činí u psů 56 – 63,5 cm a u fen 53 – 61 cm.

Oči jsou velké, mírného a laskavého výrazu, barvy tmavě hnědé nebo lískového oříšku, uložené v očnicích dosti daleko od sebe.

Ušní boltce musejí být zavěšené, nasazené přiměřeně nízko, dlouhé tak, že natáhnou-li se nenásilně směrem dopředu, dosahují alespoň ke špičce nosu. Jsou jemné a dost široké, spadají podél lící a jejich přední okraje jsou mírně dovnitř zavinuté. Mají se i v afektu jen nepatrně nadzvedávat. Na vrcholcích jsou zaoblené.

Ocas by měl být nasazený středně vysoko, nesený vesele, mírně vzhůru prohnutý, nikoli však přetočený nad záď a bedra. Na jeho spodní straně je srst poněkud delší a tvoří krátký „kartáč“.

Hrudník musí být hluboký, poskytuje dostatek prostoru plícím a srdci. Jeho obvod činící 71 cm je přiměřený pro jedince o koh. výšce 58 cm. Hrudní končetiny jsou rovné, silných kostí, náležitě zaúhlené. Pánevní končetiny mají silné kyčle a svalnatá stehna schopná velmi razantních pohybů.

Srst je tzv. uzavřená (dokonale přilehlá), tvrdá, středně dlouhá. Všechny barvy osrstění jsou přípustné.

K vadám patří příliš plochá, v temenní krajině velmi úzká, anebo nadměrně klenutá mozkovna, při pohledu ze strany vyklenutý nebo pronesený nosní hřbet, čenichová partie dlouhá, zašpičatělá, velmi krátká, pod očima tzv. odsazená (pokud je zde lebka propadlá, nemůže být přechod do čenichové partie povlovný a čenichová partie je „odsazená“), oči malé, pichlavého pohledu, podobné jako u teriérů (zapadlé) nebo vypoulené, ušní boltce krátké, nasazené vysoko nebo s tendencí nadzvedávat se nad úroveň základen, krk tlustý, krátký, hrubý, nesený horizontálně v úrovni horní linie těla.