Dánská doga

Dánská doga

FCI:

Patří do skupiny II. – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští horští a salašničtí psi.

Povaha:

Povahově je klidná, přiměřeně temperamentní, přátelská, velmi ostražitá, nikoli však agresivní. Obvykle je velmi sebevědomá, hrdá a k neznámým osobám nedůvěřivá. S dětmi má velkou trpělivost, hrají-li si však děti majitele s cizími, může vystupovat při příp. vzniklém konfliktu jako ochránce těch „vlastních“, což by mohlo mít nepříjemné důsledky. Má zcela přirozený a obvykle výrazný sklon zaujmout v rodině („smečce“) vůdčí postavení a zajišťovat v ní, např. při nastalém sporu, klid a pořádek. Proto není nejvhodnějším plemenem pro osoby, které nejsou nadány přirozenou autoritou, anebo ji nejsou schopny důrazně, leč naprosto nenásilně prosazovat.

Výchova:

Již malé štěně by si mělo jednoznačně uvědomit, kdo je skutečným vůdcem smečky a respektovat ho. Majitel si samozřejmě musí za všech okolností své vůdčí postavení zasloužit. Má proto být vždy vlídný, ale železně důsledný, zásadový a spravedlivý. Co je zakázáno jednou, musí být zakázáno vždy, je-li něco dovoleno jednou, nemůže to být jindy zapovězeno. Vydaný příkaz musí být pokaždé splněn, pokud jej pes samozřejmě zná. Povel, který bezpečně neovládá, nesmí majitel použít. Nemůže-li si být vlastník jist, že příkaz splněn bude, a nemá-li možnost jeho splnění v tu chvíli pokojně vymoci, učiní lépe, když jej vůbec nevydá.

S d. d. je nutno komunikovat klidně, mírně, ale neústupně. Trestání je cestou do pekel. Vzhledem k jejímu fyzickému fondu, vrozené hrdosti a velkému sebevědomí by byla krajně nepříjemným protivníkem. Nejtěžším trestem tak může být již pro tříměsíční čtyřměsíční štěně evidentně překypující sebevědomím (ale i pro dospělého jedince) pevné uchopení za kůži na šíji a příp. důrazné zatřepání. Každému psu je to trest dobře známý od jeho vlastní matky, tak ho trestávala za různé prohřešky již v útlém štěněcím věku.

Vzhledem k vrozenému sebevědomí je u d. d. nezbytná raná socializace. Výchova musí začít v den převzetí štěněte a musí být od počátku laskavá a důsledná. Plemeno není nejvhodnější pro úplné začátečníky, ale ani pro majitele, kteří nemají odpovídající podmínky k jeho držení.

Stavba těla:

Je to velký pes typu anglického mastifa, obdélníkového tělesného rámce, silné stavby těla, dostatečně pohyblivý, který je zosobněním síly a suverenity. Celkovému vzhledu dominuje typická mohutná příď těla. Koh. výš. činí u psů asi 75 cm a u fen asi 70 cm, těl. hmot. se pohybuje v rozmezí 50 – 70 kg u psů a 40 – 60 kg u fen.

Hlava má být mohutná a široká, vypadá těžká. Nesena je v klidu spíš nízko, sehnutá, při zvýšené pozornosti a v afektu výše. Vzdálenost od špičky nosu po stop (čelní sklon) je stejná jako vzdálenost od stopu po týlní hrbol, takže čenichová partie je stejně dlouhá jako mozkovna. Ta musí být široká a svrchu spíše plochá. Její horní linie má být při pohledu ze strany v pomyslném prodloužení rovnoběžná s linií nosního hřbetu a je poněkud výše, v závislosti na hloubce stopu, který není příliš srázný.

Čenichová partie se požaduje mohutná, obě čelisti mají být silné a musejí mít stejnou délku. Přípustný je nůžkový nebo klešťový skus. Žvýkací svaly jsou výrazné. Nos je okrouhlý, černý. Pysky mají být převislé, nikoli však přehnaně.

Oči jsou kulaté, nikdy by neměly být příliš velké. Jejich výraz vyjadřuje značnou sebejistotu, a to již ve štěněcím věku. Barva duhovky je světle až sytě jantarová. Ušní boltce jsou zavěšené, středně velké, nasazené spíš vysoko. Těsně přiléhají k lícím.

Krk musí být velmi silný a svalnatý, s poněkud (nikoli však přehnaně) volnou kůží na hrdle. Horní linie těla je rovná, kohoutek pevný a dobře patrný, hřbet poměrně dlouhý, záď přiměřeně dlouhá, poněkud svažitá. Ocas má být nasazen nízko a u základny je široký. V klidu musí být zavěšený, mírně šavlovitě prohnutý směrem vzhůru. Za pohybu je nesen výše, v úrovni horní linie těla, pouze v afektu může být nad ní. Nikdy nesmí být zatočený nad záď a bedra nebo zakroucený. Na jeho spodní straně nesmí být ani náznak delší srsti (tzv. kartáč).

Hrudník by měl být široký a hluboký, s výrazným předhrudím (vrchol hrudní kosti musí být při pohledu z boku zřetelně před předním okrajem ramenního kloubu). Hrudní končetiny jsou silné, rovné a mohutné. Jejich délka a zaúhlení umožňuje volný pohyb s dostatečně protáhlým krokem i klusem. Ramenní kosti mají být mocně osvalené. Lokty přiléhají i za pohybu těsně k trupu. Předloktí by měla být rovná a silná. Záprstí nesmějí být příliš dlouhá. Tlapky jsou okrouhlého tvaru, „uzavřené“.

Pánevní končetiny mají být silné a svalnaté, se zaúhlením, které je v pohybu zárukou vydatného dopředného impulzu (mocného odrazu). Při pohledu zezadu jsou rovné a vzájemně rovnoběžné. Stehna mají být silná a svalnatá. Nárty nejsou příliš dlouhé. Tlapky musejí být tzv. uzavřené stejně jako na hrudních končetinách. Pohyb je klidný, s nízko nesenou hlavou. Obvyklým způsobem lokomoce je chůze a klus.

Kůže má být sytě pigmentovaná, silná a volná, zvláště na hrdle. Srst musí být krátká, přilehlá, s hustou podsadou. Její zbarvení může být žluté s černou maskou v obličeji, zlatočervené nebo černé. Bílé znaky zepředu na hrudi, na tlapkách a na špičce ocasu jsou přípustné.

Všechny odchylky od výše uvedených požadavků standardu musejí být pokládány za vady a hodnoceny přesně podle stupně vyjádření.
K vadám patří nedostatečná substance (slabá stavba těla), nevýrazné předhrudí a mělký hrudník, příliš lehká a elegantní stavba hlavy a trupu, velmi srázný stop, velice slabá čenichová partie, příliš převislé ústní koutky, ušní boltce nadměrně velké, moc malé nebo dozadu složené (jako u GREJHAUNDA), ocas nasazený příliš vysoko nebo naopak velmi nízko, hákovitě zahnutý nebo zalomený, záprstí dlouhá a slabá, „rozevřené“ tlapky, tzv. kravský postoj pánevních končetin (sbíhavá hlezna), pohyb příliš elegantní, náznak „kalhot“ zezadu na stehnech a „vlajky“ zespodu na ocase.
K diskvalifikujícím vadám náleží nervozita, nadměrná ostrost nebo agresivita, čtvercový formát těla, výrazný nedostatek substance (velmi slabá stavba těla), jinak než černě zbarvený nos, podkus nebo předkus dolní čelisti, oči různých barev, vztyčené ušní boltce, zakroucený ocas, dlouhá srst, nežádoucí zbarvení srsti.

 

Chovatelský klub:

www.kmdpp.eu

Máte dotaz?

Náš nutriční specialista je vám k dispozici.
Vstoupit do poradny