Dalmatin

FCI:

Dalmatin patří do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce – 21.

Povaha:

Je vstřícný a přátelský, nebojácný, upřímný a vždy otevřený, nikdy není ani plachý nebo váhavý, ani nervózní nebo agresivní. Tento velmi živý, hravý, inteligentní, přítulný, společenský a zvědavý pes nesmí chybět u ničeho, co se děje v jeho okolí.

Ve venkovním kotci by se nudil a byl by nešťastný, nemůže v něm proto být ubytován trvale. Nejspokojenější je, může-li žít stále se „svými“ lidmi a být integrální součástí „smečky“. S dětmi si rozumí dobře stejně jako s cizími psy, kočkám je třeba ho přivykat, nejlépe od raného štěněcího věku.

Vyžaduje hodně pohybu (dlouhé vycházky) a dokáže být neúnavný. Má-li perfektní přivolání, nemusí být na vodítku, nemá tendenci hledat zvěř, protože žádné lovecké vlohy dnes již nevykazuje. Jeho pohybové i mentální nároky dokážou uspokojit různé psí sporty (agility, frisbee, flyball apod.).

Výchova:

Výchova musí být vlídná, ale naprosto důsledná. Učí se poměrně snadno, ale když nechce, nevidí a neslyší. Někdy může být příčinou necitlivý přístup majitele, např. když po něm požaduje něco, čemu ho možná i učil, ale pořádně nenaučil. Pak ovšem není takové chování psa zaviněno jím, ale člověkem.

S tvrdostí za takové situace s d. nikdo nic nepořídí, může pouze závažně až nenapravitelně narušit jeho vztah k sobě a zradit jeho důvěru. Případné nesrovnalosti musí majitel řešit vždy s rozvahou a v klidu, nejlépe domluvou. Tou, pokud je vyřčena hlasem se správnou vyčítavou intonací, zvládne víc než jakýmkoli silovým řešením. Hlavním cílem výchovy d. by mělo být jeho ukáznění.

Stavba těla:

Jde o silného, svalnatého a aktivního psa nápadně tečkovaného zbarvení srsti, dokonale vyvážené, souměrné stavby těla bez nejmenších známek hrubosti a těžkopádnosti. Jako bývalý kočárový pes musí být velice vytrvalý a rychlý. Délka těla se má ke koh. výšce jako 10 : 9, formát těla je krátce obdélníkový. Koh. výška má činit u psů 56 – 61 cm a u fen 54 – 59 cm. Těl. hmotnost se pohybuje v rozmezí 27 – 32 kg u psů a 24 – 29 kg u fen.

Nos musí být černý u černě tečkovaných a hnědý u hnědě tečkovaných jedinců. Če¬listi musejí být silné s dokonalým a pravidelným nůžkovým skusem, což znamená, že hornočelistní řezáky těsně překrývají dolnočelistní, přičemž obojí jsou zasazeny v čelistech kolmo. Žádoucí je plnochrupost, tj. soubor 42 zubů odpovídajících zubnímu vzorci (2krát 3.1.4.2 / 3.1.4.3). Zuby jsou bílé, patřičně tvarované.

Oči mají být uložené poněkud dále od sebe a jsou střední velikosti, kulaté, bystré, jiskrné, inteligentního a čilého výrazu. Barva duhovky je tmavohnědá u černě tečkovaných nebo světle hnědá až jantarová u hnědě tečkovaných jedinců. Okraje očních víček těsně přiléhají k očním bulvám a jsou sytě černé u černě tečkovaných nebo sytě hnědé u hnědě tečkovaných psů a fen.

Ušní boltce mají být nasazeny spíše vysoko, jsou středně veliké, dosti široké u základen, zavěšené a těsně přilehlé k hlavě. Pozvolna se zužují od základen k zaobleným vrcholům. Mají být jemné na pohmat, patřičně zbarvené, nejlépe tečkované.

Ocas dosahuje přibližně k hleznům. Je silný u kořene a rovnoměrně se zužuje směrem ke špičce. Nesmí být nikdy hrubý a neměl by být nasazen ani příliš vysoko, ani moc nízko. V klidu je dolů zavěšený a v poslední třetině délky mírně vzhůru zahnutý, v pohybu bývá nesen výše, poněkud nad horní linií těla, nikdy však úplně vztyčený nebo do kruhu zatočený. Tečkování na něm se považuje za žádoucí.

Hrudník nemá být příliš široký, ale dosti hluboký a prostorný. Měl by dosahovat k loktům. Předhrudí při pohledu ze strany zřetelně vystupuje před přední okraj ramenního kloubu.

Srst má být krátká, tvrdá, hustá, hladká a lesklá. Zbarvení má být čistě bílé s tečkováním v barvě černé (černě tečkovaný ráz) nebo sytě čokoládově hnědé (hnědě tečkovaný ráz). Tečky nemají pokud možno splývat. Žádoucí je tečkovaná kresba (něm. „gepunkt“), nikoli strakatost (něm. „gefleckt“).

Skvrny mají být okrouhlé, ostře ohraničené, co možná nejvíce rovnoměrně rozmístěné, o průměru 2 – 3 cm. Na hlavě, ocasu a na končetinách jsou menší než na trupu.

K vylučujícím vadám náleží výrazná bojácnost nebo agresivita, zřetelný podkus nebo předkus dolní čelisti, ektropium nebo entropium, velmi světlé (bělavé, tzv. porcelánové, skelné) nebo modré oči, oči s různobarevnou duhovkou, hluchota, velká ohraničená skvrna („plotna“) okolo oka nebo kdekoli jinde na těle, trikolorní zbarvení, citronově žluté nebo oranžové tečkování.

Chovatelský klub:

www.dalmatinklub.cz