Bobtail

FCI:

Bobtail patří do skupiny I. – Ovčáčtí a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáčtí psi. Uznán v roce 1890.

Povaha:

Bobtail je dnes takřka výhradně nevšední a vpravdě impozantní společenský pes. Je poslušný, vyrovnané povahy, nebojácný, inteligentní, ovladatelný za všech okolností, nekonfliktní, milý a dobromyslný, odvážný a ostražitý, věrný a spolehlivý, bez sebemenšího sklonu k nervozitě nebo nevyprovokované agresivitě. Je přizpůsobivý a také citlivý. Vzdor své velikosti má chování vysloveně jemné. Je v podstatě veselý, extrovertní a za některých okolností si zcela evidentně počíná vědomě jako klaun.

Výchova:

Bobtail vyniká přirozenou poslušností, nemá snahu zaujmout ve „smečce“ vůdčí pozici, a proto je vhodný i pro úplné začátečníky. Někteří jedinci sice mají sklon být „psem jednoho pána“, ale i tak se k ostatním členům rodiny chovají velmi přátelsky.

Jeho výchova, respektuje-li majitel elementární zásadu vlídné, ale neústupné důslednosti, nepůsobí obvykle žádné potíže. Používání drsných výchovných či výcvikových metod je nejen zbytečné, ale přímo škodlivé a vzhledem k jeho povahovému založení by bylo i trestuhodné. Při jeho vnímavosti bohatě postačí patřičná intonace (nikoli intenzita!) hlasu, při kárání spíše vyčítavá než zlostná, či dokonce výhrůžná intonace.

Potřebná je raná socializace, aby si štěně pozvolna a zcela nenásilně zvykalo na různá prostředí, cizí osoby, jiné psy a příp. i další drobná volně držená domácí zvířata. Jeho ochota spřátelit se s nimi je mimořádná. Umí být klidným, trpělivým a upřímným kamarádem hrajících si dětí a ochotným účastníkem jejich dovádění. Nevšední je jeho velkorysost k batolatům, takže je třeba dohlížet, aby mu vědomě či nevědomě neubližovala.

K neznámým osobám bývá nedůvěřivý. Stále zůstává pozorným hlídačem. Vyniká ohromnou vytrvalostí a vzdor svému medvědímu vzhledu, za který ovšem může především bohaté osrstění, v případě potřeby překvapivě rychlý a hbitý. Jeho štěkot je typický svým zvláštním laděním.

V žádném případě nepatří do venkovního kotce, škodí to jeho psychice i osrstění. Nutně potřebuje žít ve společnosti „svých“ lidí, vyhledává kontakt s nimi. I když nepatří mezi obří plemena, je zapotřebí v době intenzivního růstu a výměny chrupu mléčného za trvalý věnovat zvýšenou pozornost jeho výživě (dotace vápníku a vitaminu C).

Vyžaduje jako každý ovčácký pes dostatek pohybu, nezbytné jsou delší vycházky, při nichž může být puštěn volně, nemá sklon utíkat. Uvítá také nějaké mentální zaměstnání, např. pravidelný trénink některého ze psích sportů.

Stavba těla:

Tento silný pes čtvercového formátu těla musí být dokonale vyvážený a celkově statný, podsaditý, svalnatý, robustní, bez sebemenšího náznaku nohatosti, na všech částech těla bohatě osrstěný (nesmí být stříhán ani přistřiháván. Kohoutková výška činí u psů asi 61 cm a více, u fen asi 56 cm a více.

Hlava odpovídá velikostí celkové velikosti těla. Mozkovna je prostorná, spíše hranatá, čelo zřetelně klenuté nad očima. Čelní sklon má být dobře patrný. Čenichová partie musí být silná, hranatá a nikdy nesmí být na konci zašpičatělá. Nos je velký, černý, nozdry jsou široce otevřené. Ušní boltce mají být malé, zavěšené, ploše přilehlé k lícím.

Zuby mají být silné, velké a rovnoměrně rozmístěné, požaduje se  kompletní nůžkový skus, Klešťový skus se toleruje, ale je nežádoucí.

Oči jsou uložené daleko od sebe, mají být tmavé nebo tzv. porcelánové či „skelné“ (bělavé), mohou být i obě modré, ale světlé, tj. žluté neboli tzv. dravčí, jsou nežádoucí. Pigmentovaným okrajům očních víček se dává přednost.

Krk by měl být dosti dlouhý, silný, v šíji půvabně klenutý. Trup je spíše krátký a kompaktní, kohoutek musí být v postoji poněkud níž než bedra. Ta jsou pevná, široká a mírně klenutá. Typický je obrys trupu, který má být při pohledu shora hruškovitého tvaru.

Ocas se obvykle kupíruje (pokud to nezakazuje zákon na ochranu zvířat), může však také být přirozeně krátký nebo dlouhý. Je-li kupírovaný, má být zcela odstraněn. Nekupírovaný by měl být v postoji nenápadný, nízko nasazený a nikdy nesmí být zakroucený nebo nesený nad hřbetem. Za pohybu může být držen výše.

Hrudník má být hluboký a prostorný, žebra jsou patřičně klenutá. Hrudní končetiny musejí být dokonale rovné, mocných kostí. Lopatky mají být šikmo uložené. Hrubé plece jsou nežádoucí, lokty mají těsně přiléhat k hrudníku.

Pánevní končetiny tvoří zadními stranami stehen zaoblenou, bohatě osrstěnou a řádně osvalenou záď. Kolena mají být náležitě zaúhlená, bérce jsou dlouhé a silné, hlezna musejí být nízko nad podkladem a mají směřovat přímo vzad. Tlapky se požadují malé, okrouhlé a uzavřené. Prsty jsou pěkně klenuté, nášlapné polštářky silné a tuhé, paspárky se odstraňují. Pohyb je velmi charakteristický a kolébavý mimochod.

Osrstění má být bohaté, patřičně hrubé. Krycí srst není přilehlá, ale hustá a chundelatá, nikoli však kučeravá. Podsada je vodovzdorná. Kvalita, textura a bohatost (hustota) srsti je při výstavním hodnocení důležitější než její délka. Připouští se zbarvení ve všech odstínech šedé, tzv. grizzly nebo modré. Trup a pánevní končetiny mají být jednotně zbarvené s bílými „ponožkami“ nebo bez nich.

Bílé skvrny ve zbarvených plochách jsou přípustné, nejsou však předností. Hlava je bílá stejně jako krk, hrudní končetiny a spodní strana břicha, s barevnými znaky nebo bez nich. Jakékoli odstíny hnědé barvy jsou nežádoucí. Péče o srst je dosti náročná, nezbytné je pravidelné česání. Osrstění má tendenci plstnatět.

Všechny odchylky od požadavků standardu je nutné pokládat za vady a hodnotit přesně podle stupně vyjádření s ohledem na zdraví, pohodu a příp. schopnost tradičního pracovního uplatnění jedince. K vylučujícím vadám patří agresivita nebo bázlivost a jakékoli abnormality fyzické nebo v chování.

Chovatelský klub:

www.bobtailclub.cz