Bernský salašnický pes

FCI:

Bernský salašnický pes patří do skupiny II. – pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psy, sekce 3 - švýcarští salašničtí psi

Povaha:

Je to klidný, mírný, chytrý, spolehlivý, pozorný, ostražitý a nebojácný pes. Vůči osobám, které dobře zná, je dobromyslný a přítulný. Vůči cizím přátelský, ale vždy sebejistý. Majiteli a jeho rodině je cele oddán a je-li se „svými lidmi“ mimo domov, pečlivě je stále nenápadně hlídá, protože se cítí být plnoprávným členem „smečky“. Nepatří natrvalo do venkovního kotce, potřebuje žít s rodinou, zúčastňovat se jejího každodenního života, jinak je nešťastný.

Je přiměřeně temperamentní a byl-li od útlého mládí správně veden (socializován a vychováván), tj. s citem, vlídně, ale naprosto důsledně, je také dobře ovladatelný. Děti má rád a je vůči nim vstřícný a trpělivý. Bedlivě je např. střeží při hře, i když se jí sám ochotně zúčastňuje.

Výchova:

Obecně platí, že jeho výchova nepřináší žádné zvláštní problémy a úspěšně ji může zvládnout i začátečník. Samozřejmě pokud respektuje požadavek absolutní důslednosti. Jednání s b. s. p. však musí být vždy vlídné, hrubé zacházení nesnáší. Stává se plachým, bojácným a zakřiknutým a na takového psa, který by měl být vždy šťastný a veselý, aby byl pro majitele potěšením, je pak velmi smutný pohled.

Vyžaduje hodně pohybu, i když dokáže doma pohodlně lenošit, a uvítá kromě dlouhých vycházek i nějaké další zaměstnání, např. trénink pullingu (soutěže v tažení nákladu na vozíku).

Jako každému velkému plemenu je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost v mládí, v období překotného růstu a výměny chrupu mléčného za trvalý. Štěně a mladý jedinec vyžaduje náležitou, nejen co do kvality, ale též co do složení odpovídající výživu.

Stavba těla:

Je to dlouhosrstý, trikolorně zbarvený, poněkud větší než středně velký, silný a pohyblivý pes vyvážené, harmonické stavby těla, s pevnými končetinami. Koh. výš. činí u psů 64 – 70 (ideál. 66 – 68) cm a u fen 58 – 66 (ideál. 60 – 63) cm.

Hlava má být silná, velikostí musí odpovídat velikosti těla, nemá být přespříliš těžká. Mozkovna je při pohledu zepředu a z boku svrchu poněkud klenutá. Podélná čelní brázdička má být velmi výrazná. Čelní sklon (stop) je dobře patrný, nikoli však příliš srázný.

Čenichová partie by měla být silná, přiměřené délky. Nosní hřbet musí být rovný. Nos je černý. Pysky přiléhají k čelistem a zubům a jejich okraje jsou černě pigmentované. Zuby a čelisti musejí být silné. Požaduje se úplný nůžkový skus, avšak klešťový se toleruje. Žádoucí je plnochrupost, ale na 3. stoličky (M3) se nebere zřetel.

Oči jsou tmavě hnědé mandlového tvaru s dobře přiléhajícími očními víčky. Nesmějí být ani zapadlé, ani vypoulené. Volné okraje víček jsou nežádoucí.
Horní linie těla lehce klesá při pohledu ze strany elegantní křivkou od šíje dolů ke kohoutku, pak probíhá rovně a je vodorovná. Hřbet musí být pevný, rovný a vodorovný. Bedra jsou široká a silná, při pohledu shora o něco užší než hrudník. Záď má být pěkně zaoblená.

Ocas je huňatý, dosahuje přinejmenším k hleznům a je nesen v klidu dolů zavěšený, v pohybu výše, v úrovni horní linie těla nebo trochu nad ní.

Hrudník musí být široký, co nejdelší, na pomyslném příčném řezu široce oválný a hluboký tak, že dosahuje k loktům. V ideálním případě se má koh. výš. k hloubce hrudníku jako 2 : 1.

Tlapky jsou krátké, okrouhlé, s těsně sevřenými a dobře klenutými prsty. Nesmějí být ani vybočené, ani vbočené.

Zbarvení musí být trikolorní, s temně černou základní barvou, sytými tříslovými odznaky na lících, nad očima, na všech čtyřech končetinách a zepředu na hrudi a čistě bílými, symetrickými odznaky na hlavě a na hrudi. Na hlavě je lysina, která se směrem k nosu rozšiřuje symetricky po obou stranách v bílé zbarvení konce čenichové partie, přičemž nikdy nesmí zasahovat do tříslových odznaků nad očima a za ústní koutky. Přiměřeně široká náprsenka zepředu na hrudi se táhne bez přerušení až na hrdlo. Žádoucí jsou bílé tlapky a špička ocasu.

K vadám patří nejisté chování, slabá kostra, zřetelně kadeřavá srst, chybění bílé lysiny na hlavě, bílý límec (kolem krku), velká bílá skvrna (jejíž největší průměr přesahuje 6 cm) na šíji, rozštěp nosu, podkus nebo předkus dolní čelisti, jedno nebo obě modré oči, entropium, ocas zalomený nebo do kruhu zatočený.

Chovatelský klub:

www.kssp.cz