Vnitřní parazité, týká se to škrkavek a tasemnic, jsou nerozlučnými životními partnery psů a koček.
Nejcitlivější a nejvíce ohroženou populací jsou mláďata a mazlíčci s oslabenou imunitou, dále také psi a kočky, kteří žijí nebo se pohybují venku. Obezřetní by měli být také majitelé zvířátek, která žijí jen doma – může se totiž stát, že vajíčka parazita doneseme domů například na podrážce bot. Vnitřní paraziti jsou nejčastěji přenášeni stravou, ale také umí přicestovat spolu s vnějšími parazity, jako jsou například klíšťata a blechy. Mezi nejrozšířenější vnitřní parazity v České republice patří škrkavky a tasemnice. Tyto parazity nelze brát na lehkou váhu. Mohou totiž způsobovat značné zdravotní problémy hlavně u mláďat, navíc se poměrně snadno mohou nakazit i lidé.Příznaky napadení vnitřními parazity
Rozpoznat přítomnost vnitřních parazitů nemusí být vždy jednoduché. V některých případech totiž nemusí být nákaza patrná, nebo se projeví až v pozdějším stádiu. V takových případech jsou pejsci především nebezpeční také pro své okolí – stávají se z nich totiž přenašeči. To platí většinou například u toxoplazmózy nebo u škrkavek.Většina chovatelů věří, že pokud jsou výkaly psa v pořádku a nenalezli v nich parazity, je vše v normě. Většinou ale přítomnost parazitů nelze pouhým okem odhalit, protože ve výkalech se nejčastěji nacházejí larvy a vajíčka. Je proto vhodné nechávat pravidelně mikroskopicky kontrolovat stolici vašeho psa nebo kočky.
Jindy ale můžeme pozorovat různé příznaky. Parazité berou svým hostitelům živiny, proto je jednou ze známek napadení hubnutí a zhoršení kvality srsti. Někdy se může objevit také zvracení a průjem. U napadených jedinců se můžeme setkat také se „sáňkováním“. V pokročilém stádiu se napadení parazitem může projevovat výtokem z nosu a očí, kašlem, ale mohou se objevit i neurologické příznaky, jakou jsou nekoordinované pohyby nebo ochrnutí končetin.
Prevence a léčba
Parazitů se ale nemusíte příliš obávat, pokud nezanedbáváte pravidelné návštěvy veterináře a napadení parazity podchytíte včas. V takových případech je léčba opravdu jednoduchá a spočívá v podání antiparazitik ve formě tablet, gelu nebo například spot-onů.S odčervováním se začíná přibližně ve 2. týdnu – většina narozených mláďat je totiž parazity napadená. Mláďata jsou navíc náchylnější, a proto se preventivně odčervují přibližně každé 2 týdny. Dospělí mazlíčci by měli být odčervováni přibližně dvakrát až čtyřikrát do roka. Interval odčervování je potřeba přizpůsobit tomu, jak jsou zvířata vystavena možnosti nákazy. Například kočka lovící myši má větší pravděpodobnost nákazy než gaučový psík.
Před každým preventivním odčervením je dobré nechat provést parazitologické vyšetření stolice, které případně vyloučí přítomnost parazitů.
Prevenci proti parazitům je možné podpořit také tak, že bude svému mazlíčkovi dávat dobře zpracovanou stravu. Dále je možné dávat zvířeti různé bylinné pamlsky s probiotiky, které vytváří ve střevech nepříznivé podmínky pro střevní parazity.