| Klasifikace | Kód |
|---|---|
| 5 | F.C.I. - Standard č. 89 |
Ibizský podengo je užíván především k lovu králíků bez střelných zbraní, ve dne i v noci. Díky svému vynikajícímu čichu, který spolu se sluchem podengo používá více než zrak, stopuje a loví králíky snadno, a to i v hustém podrostu. Díky hbitosti a chytrosti chytí kořist rychle, zvlášť když loví ve smečce. Když jeden ze psů najde zvěř, ostatní psi jej obklopí, ale dodržují jistou vzdálenost a čekají. Štěkají pouze tehdy, když vidí nebo slyší kořist a když ji obklíčí. Při nalezení či chytání kořisti všichni psi rychle vrtí ocasy, v pozici čekání jsou snadno odvolatelní. Ibizský podengo je užíván také pro lov zajíců a vysoké zvěře. Je i dobrým přinašečem. Pro vytvoření smečky se (s jistými výjimkami) užívají pouze feny, případně s jedním psem, protože psi špatně spolupracují při lovu a jsou konfliktní. Když již smečka ulovila několik tisíc králíků, může se u tohoto plemene stát, že psi z této smečky nechtějí dále lovit, dokud si dostatečně neodpočinou. Tuto zvláštnost vyjadřuje španělské slovo "enconillarse" (jít si odpočinout).
Velký vysokonohý chrtovitý pes. Hlava dlouhá, úzká, kuželovitá, velmi suchá. Mozkovna dlouhá a plochá, čenich dlouhý a úzký. Oči malé a šikmé, jantarové či karamelové barvy, s nedůvěřivým až plachým pohledem. Uši středně velké, velmi pohyblivé, v pozornosti vztyčené vzhůru. Tělo kompaktní, mírně obdélníkového rámce. Pevný a rovný hřbet. Hluboký, úzký a dlouhý hrudník, břicho mírně vtažené. Ocas nízko nasazený, dlouhý. Pohyb elegantní, pružný. Srst hladká, hrubá nebo dlouhá. Zbarvení: přednost se dává červenobílé, bílé nebo červené barvě.
Rozený individualista. Introvertní, uzavřený a k cizím nedůvěřivý pes, projevující se, je-li zahnán do úzkých, někdy až agresivně. I k svému pánu si zachovává určitý odstup. Je nesmírně rychlý a obratný, má velmi silně vyvinutý lovecký pud.
Kohoutková výška: Psi: 66 až 72 cm, feny: 60 až 67 cm
A,C